Farma Basařovi se nalézá v Prosečné v podhůří Krkonoš. Čtrnáctičlenná rodina tří generací zde propojuje celou řadu činností v jeden harmonický a logicky navazující celek. Obhospodařují více než 500 ha luk a orné půdy, chovají masný skot, mají vlastní bourárnu i prodej masa z automatů, bioplynovou stanici, penzion a vlastní honitbu Malé Labe Prosečné o rozloze 750 ha. Úcta k půdě i zodpovědnost předat ji dalším generacím ve stejném nebo lepším stavu je zavedla k regenerativnímu zemědělství, které rozšiřují na celou výměru orné půdy. Inspiraci k efektivnímu a šetrnému hospodaření hledají rádi v tuzemsku i za hranicemi.
Celá farma působí velmi udržovaně a esteticky. Vždyť také heslo rodiny je: „Nikde žádná kopřiva.“ Když s Janem Basařem, který má na farmě na starost zařizování všeho druhu a také společně s externím agronomem práce na poli, procházíme areálem, je zřejmé, že na údržbu okolí opravdu pečlivě dbají. To jistě oceňují i hosté penzionu, kteří se díky přítomnosti farmy často poprvé setkávají s reálným zemědělstvím a někteří jsou překvapeni, co vše obnáší a jak dlouhá je cesta potravin z pole na stůl. K dispozici mají také „minizoo“ s typickými i méně tradičními zvířaty.
Historie statku spadá do první poloviny dvacátého století, kontinuitu hospodaření záhy po zakoupení narušil komunistický režim a Basařovi svůj statek dostali zpět až po čtyřiceti letech. Nejprve chovali mléčný skot, který vyměnili za masný plemene abrdeen angus v uzavřeném obratu stáda. Vzhledem k tomu, že jim bylo líto zástavový dobytek prodávat do Chorvatska nebo Turecka, vytvořili ve Vrchlabí Farmářský dům pro zpracování a prodej masa. Ovšem plány na výstavbu stáje, kterou potřebovali pro výkrm skotu, jim podobně jako u některých dalších projektů zhatil problémový soused. Rozhodli se proto k radikálnímu kroku a základní stádo prodali. Dnes nakupují od známých chovatelů zástav plemene aberdeen angus, vykrmují do jatečné hmotnosti a poté prodávají ve svých masomatech (jeden na farmě a pět ve Vrchlabí). „Angusáci lidem chutnají,“ říká Jan Basař a dodává, že dříve prodávali jen maso, ale dnes sortiment rozšiřují o masné výrobky. Zákazníci tak naleznou v automatech Baspárky, Basbuřty, Basklobásy a mnohé další odkazující na původ farmy.
Původně chtěli maso prodávat pouze z farmy, ale ochota lidí jezdit přímo na farmu není podle Jana Basaře u nás tak velká jako v zahraničí. Za tři roky budování klientely aktuálně zpracují dva až tři kusy skotu týdně, plus zvěřinu (z honitby) a ryby (sumečky z aquaponie), na které je bourárna také zkolaudována. Farmářský dům nabízí zákazníkům i produkci dalších farmářů prostřednictvím samoobslužných automatů a e-shopu fungujících 24 hodin denně.
Dvě stě padesát kusů dobytka a bioplynová stanice jsou zásadními „strávníky“ produkce z polí i trvalých travních porostů. Pro bioplynovou stanici o výkonu 250 kW, jejíž teplo a elektrická energie jsou využívány ve všech objektech farmy a penzionu i ve skleníku, jsou vstupními surovinami senáž, obilní GPS a hnůj. Pro skot pěstují především jetel, kukuřici a vyrábí senáže/seno z luk. Tržními plodinami, kterým patří přes 200 ha, jsou ozimá pšenice, ozimá řepka, tritikale a oves (část obilnin je využívána i na krmení). Výhodou je vlastní posklizňová linka a skladové kapacity přibližně na dvě třetiny produkce.
O co romantičtěji vypadá Krkonošské podhůří se svojí zvlněnou krajinou na oko, o to více přidělává vrásky na čele farmářům boj proti vodní erozi na orné půdě. Jeden z léků na tento problém nalezli v regenerativním zemědělství, jehož principy by rádi aplikovali na celou výměru. K základním kamenům tohoto způsobu hospodaření patří meziplodiny, které hrají zásadní roli při ukládání uhlíku a dalších živin z biomasy do půdy. Basařovi využívají osiva firmy SEED SERVICE, s. r. o., s dlouhodobou podporou a poradenstvím Ing. Leony Lněničkové, MBA, obchodní zástupkyně pro danou oblast. Úspěšně vyzkoušeli meziplodinovou strukturní směs, tetraploidní jetel luční, čirok dvoubarevný, pohanku setou či nektarodárný biopás této firmy.
Dalším velkým tématem je možnost navýšení produkce luk a pastvin, kterých mají Basařovi kolem 300 ha, kdy by obnovami či přísevy a obecně správnou péčí mohl vzniknout větší prostor pro tržní plodiny na orné půdě. Po obnovení trvalých travních porostů se špatným odrůdovým zastoupením se podle Oldřicha Zavřela (SEED SERVICE) výnos zvedá radikálně i na 20 až 30 velkých balíků sena z hektaru, navíc s výbornou výživářskou hodnotou. Při našem setkání v Prosečné jako jeden z návrhů k efektivnějšímu využití orné půdy při vyšší produkci luk padla například myšlenka na uplatnění druhé seče jetele k osivářským účelům se zajímavým finančním ohodnocením.
Do budoucna plánují v Prosečné na devítihektarovém pozemku přímo nad farmou realizovat agrolesnický systém na orné půdě, kdy by vysázeli v pruzích ovocné stromy se zatravněným pásem na ochranu proti erozi a mezi tím aplikovali sedmihonný osevní postup. Na tomto pozemku již vybudovali kapličku věnovanou zakladatelům Ludmile a Blahomírovi Basařovým, která vznikla ke třiceti letům novodobého hospodaření, a v rámci pozemkových úprav zde Basařovi plánují i rybník. K půdě, krajině a celkově hospodaření přistupují s úctou a nápaditostí. O to více je zarážející, že v letošním roce poprvé zaznamenali stížnost, že ruší svojí činností noční klid. Stejně jako se mění například klima, proměňuje se i vesnice a pohled na zemědělství. Jako by lidé zapomínali s dostupností potravin v supermarketech jeho význam. A to je velká škoda.
Celý článek naleznete v Zemědělci v regionu – Liberecký kraj.*
Úvodní fotografie: Pro Jana Basaře je velké téma obnova luk a následná péče o ně Foto Barbora Venclová
