Dr. Taylo podle zprávy Biotrinu oznámil, že projekt s cílem nalézt přirozené obranné mechanismy divokého lilku vůči housenkám zavíječe a křískům je téměř dokončen. Výzkumnému týmu se podařilo získat a osekvenovat deset genů a deset promotorů ze dvou druhů lilku, Solanum melongena a S. aethiopicum. Tým také identifikoval dva nové obranné geny proti herbivornímu hmyzu a genotypoval dalších 60 přírůstků zárodečné plazmy lilku s šesti markery opakování jednoduché sekvence (angl. single sequence repeats, SSR). Kromě toho vědci provedli terénní hodnocení, aby morfologicky vyhodnotili odolnost 30 rostlin lilku proti poškození těmito hmyzími škůdci.
Paralelně k molekulárně biologické části projektu probíhal i vývoj jedinečného software pro sledování pohybu housenek zavíječe a preference krmení (EFSB Motion Tracking Software) na Institute of Computer Science.
Dr. Taylo a jeho výzkumný tým nyní pracují na počátečních šlechtitelských aktivitách projektu, včetně výběru 20 přírůstků pro vývoj specializovaných mapovacích populací, vytvoření protokolu přímé organogeneze a identifikaci cílových genů pro editaci genů pomocí CRISPR-Cas9, uvádí dále zpráva.
Vládou financovaný projekt také charakterizoval filipínské populace zavíječů a křísků pomocí funkční genomiky. Z genomových a transkriptomových sekvencí těchto hmyzích škůdců získal jednonukleotidové polymorfismy (SNP) a SSR markery. Očekává se, že vylepšené odrůdy lilku pomohou pěstitelům lilku zvýšit jejich příjem prostřednictvím vyššího výnosu, nižších vstupních nákladů a vyšší kvality produktů.*
Zpráva Biotrinu čerpá z tohoto zdroje: https://www.isaaa.org/kc/cropbiotechupdate/article/default.asp?ID=19705
