Faktory ovlivňující přeměny při uložení hnoje

Chlévský hnůj svými vlastnostmi přispívá ke zvýšení úrodnosti zemědělských půd a příznivě působí na výnos pěstovaných plodin. Dlouhodobě je nenahraditelným hnojivem, o čemž svědčí dlouhodobé i krátkodobé pokusy a především zemědělská praxe. Přestože používáme jednotný termín hnůj (příp. chlévský hnůj), jeho kvalita bývá rozdílná. Velký vliv má zejména správné uložení před aplikací.

Tématem se v Úrodě č. 10/2019 zabývá spolu s dalšími autory Ing. Jindřich Černý, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze. Na úvod připomíná, že terminologie je někdy i v zemědělské praxi zaměňována. Jedná se o pojmy chlévská mrva a chlévský hnůj. Chlévská mrva je označení pro směs výkalů hospodářských zvířat s podestýlkou, případně zbytky krmiva, která je pravidelně vyvážena ze stáje. Chlévská mrva se při skladování přeměňuje procesy zrání na chlévský hnůj, který je používán jako hnojivo. Studentům vysvětlujeme, že půdu hnojíme, nikoliv ”mrvíme”.
Správnou péčí o chlévskou mrvu a následným uložením na hnojišti můžeme významně ovlivnit množství a kvalitu vznikajícího hnoje. Mnoho odborných a vědeckých prací se zabývá problematikou přeměn živin po aplikaci hnoje na zemědělskou půdu, a v této souvislosti otázkami využití živin rostlinami, případně jejich ztrátami v agroekosystémech. Nedílnou součástí těchto studií bývá hodnocení vlivu dodané organické hmoty v hnoji na půdní vlastnosti. Nesmíme však zapomínat, že velký vliv na uvedené působení má samotné skladování hnoje. Které procesy jsou významné a jak je případně můžeme ovlivnit?

Z pohledu kvality hnoje jsou především významné charakteristiky organických látek, tj. jejich obsah a složení (”kvalita”) a dále obsah živin. Z nich můžeme v průběhu skladování nejvíce ovlivnit obsah dusíku, v menší míře také obsah ostatních živin. U organických látek (resp. uhlíku) i dusíku dochází k největším ztrátám při přeměnách souvisejících s produkcí, uskladněním a následnou aplikací hnoje. Avšak ani případné ztráty dalších živin nejsou zanedbatelné. Pořadí ztrát jednotlivých živin lze vyjádřit následovně:
C, N >> S > K, Na, Cl, B > P, Ca, Mg, Fe, Mn, Cu, Zn, Mo, Se, Ni.*