Ing. Jana Chrpová, CSc., pracuje ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v. v. i. V současné době je vedoucí výzkumného týmu Genetika a šlechtitelské metody. Dlouhodobě se zabývá rezistencí k chorobám obilnin, konkrétně k fuzarióze klasu a ke žluté zakrslosti ječmene.
Virus žluté zakrslosti ječmene (BYDV) a virová zakrslost obilnin (WDV) mají podobné příznaky a jsou snadno zaměnitelné. Přítomnost virů v rostlině nelze s jistotou určit jen na základě přítomnosti symptomů. Vždy je nutné potvrzení laboratorní analýzou (ELISA) nebo na molekulární úrovni (PCR, sekvenování). Infekce BYDV i WDV se často vyskytují jako směsné.
Virová žlutá zakrslost obilnin (BYDV) může v letech silného výskytu působit významné ztráty na výnosech a může vést až k zaorávkám porostů. Podzimní infekce působí nejvyšší ztráty na výnosech infikovaných rostlin (30 až 100 %). Příčinou hospodářsky závažného napadení obilnin těmito virovými chorobami v ročníku 2023/2024 byly především vhodné podmínky pro přenos infekce na podzim 2023. K silným projevům infekce přispělo i vystavení napadených rostlin abiotickým stresům (mráz a sucho) v průběhu zimy a jara 2024. Rostliny oslabené infekcí jsou více náchylné k poškození abiotickými stresy a dochází u nich k rychlejšímu a silnějšímu nástupu symptomů.
V ochraně porostů obilnin proti virovým onemocněním je nutné uplatňovat systém integrované ochrany, který zahrnuje agrotechnické zásady (především přerušení „zeleného mostu“ a termín setí) a chemickou ochranu zacílenou na regulaci přenašečů.
V případě BYDV lze využít jako ochranné opatření i pěstování odolných odrůd. U ozimého ječmene stále převažují náchylné až silně náchylné odrůdy. Zvyšuje se však počet registrovaných odrůd s genem Yd2, jejichž pěstování je možné doporučit jako ochranné opatření proti silnému napadení BYDV. Podle dlouhodobých studií je efekt tohoto genu stabilní, účinek genu Yd2 je však ovlivněn genetickým pozadím, takže nositelé tohoto genu vykazují různý stupeň odolnosti. Vyšší stupeň odolnosti, který má ochranný charakter, byl detekován ve víceletých pokusech s umělou infekcí u odrůd ozimého ječmene LG Zoro (registrace 2019) a Novira (registrace 2018). Pěstování těchto odrůd lze doporučit zvláště pro časné výsevy v době vyšší letové aktivity mšic, které přenášejí BYDV. K dispozici jsou i další odrůdy s genem Yd2 (SU Lauvira – registrace 2020, Bonavira – registrace 2022, Fascination – registrace 2023). Hledání dalších zdrojů rezistence a zkoušení perspektivních novošlechtění ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v. v. i., stále probíhá ve spolupráci se šlechtitelskými firmami i s ÚKZÚZ.
U ozimé pšenice nedochází k tak silnému poškození jako u ozimého ječmene. V ročníku 2023/2024 se v pokusech s umělou infekcí potvrdilo (zatím na základě symptomů včetně redukce výšky vzhledem k neinfikované kontrole), že mezi zkoušenými odrůdami ozimé pšenice nejsou žádné, které by vynikaly vyšší odolností. Podařilo se však detekovat silně náchylné šlechtitelské materiály, jejichž pěstování je z hlediska infekce BYDV rizikové a šlechtitelé tuto informaci zohledňují. Cílem je, aby se pěstitelé se silně náchylnými odrůdami v praxi nesetkávali.
Ing. Marie Váňová, CSc., pracuje v Zemědělském výzkumném ústavu v Kroměříži, věnuje se problematice ochrany obilnin.
V letošním roce byla řada pěstitelů obilnin překvapena vyšším výskytem zakrslých rostlin v porostech ozimého ječmene, ale i ozimé pšenice. V minulých letech (až do roku 2017) jsme se virovým chorobám hodně věnovali, sledovali jsme nejen výskyty, ale i možnosti ochrany proti silnému napadení jak z hlediska prevence, tak přímé ochrany. Aktuálnost virových chorob v letošním roce byla dána několika souběžnými příznivými podmínkami pro silnější výskyt. Biologii přenašečů viróz příznivě ovlivňuje teplý a dlouhý podzim, mírná zima a časné a teplé jaro, což byla situace letošní vegetační sezóny. Celkové oteplování je jednou z hlavních příznivých okolností, kterých si musíme všímat při prevenci ochranných opatření, neboť se zvyšuje počet generací hmyzích vektorů. Souvislost mezi globálním oteplováním a virovými chorobami obilnin je velmi silná, ale není jediná. Vysoká škodlivost souvisí i s dalšími abiotickými stresy, kterými mohou být holomrazy, dočasné podmáčení porostů nebo následné sucho během jarní vegetace.
Oslabené a infikované rostliny vykazují daleko vyšší stupeň poškození, které je obtížné následně v rámci technologie pěstování eliminovat.
Příznivé podmínky pro vznik silnějších infekcí nastávají i tam, kde je vhodný prostor pro zdroj infekce. Tím může být blízkost kukuřice či honu s velkým výdrolem obilnin, ale i řepky či jiných hostitelských plodin na zelených polích.
Důležitým ekonomickým aspektem je monitoring výskytu těchto chorob. Výsledky jsou upozorněním na oblasti, kdy je potřeba uplatňovat pravidelná opatření, především preventivního charakteru. Do budoucna nevíme, zda aplikace insekticidů bude reálnou součástí technologie pěstování, environmentální požadavky nás mohou silně limitovat v jejich použití. Je na místě uplatňovat i celou řadu dílčích opatření preventivního charakteru. V rizikových oblastech je nutné vnímat i to, že časné a velmi časné výsevy obilnin jsou ohroženy mnohem více než ty, které byly sety později.
Vyhodnocení rozsahu škodlivosti je předpokladem následného postupu při řešení zásahů u napadených porostů. Není nutné je vždy likvidovat, ale včas posoudit možnosti pro jejich záchranu. Dále záleží na tom, jak moc byly v daném roce poškozeny mrazem, suchem nebo jinými vlivy, které nakonec zvýrazní přítomnost a účinnost viru. Při likvidaci porostu je třeba brát v úvahu, jak velké budou náklady na zaorání ozimu a založení jařiny.
Aplikace insekticidů proti vektorům je možná jak během podzimního, tak jarního období. Je nutné sledovat porosty a hodnotit výskyt mšic a křísů už od třetího listu. Doporučujeme sledovat porosty a hodnotit výskyt mšic a křísů na polích v blízkosti kukuřice, řepky, trvalých travních porostů, u zaplevelené neobdělávané půdy a v blízkosti lesa. V minulosti se velmi osvědčilo moření insekticidními mořidly, což v současné době není možné, je proto nutné myslet na všechny druhy prevence a v postižených oblastech ve správnou dobu provést i ošetření povolenými insekticidy. Jejich účinnost lze vylepšit použitím olejových adjutantů.
Je škoda, že výzkum v této oblasti je v současné době omezený. Tato problematika by si zasloužila širší nepřetržitou pozornost, která by sledovala výskyty viróz a poskytovala aktuální data především pro specifickou situaci související s omezenými způsoby zpracování půdy, úhorovým hospodářstvím, meziplodinami či změnami v celkovém systému hospodaření.*
