Minulý rok nepřinesl lnářům žádné příjemné překvapení. Kvalita sklizně byla v důsledku počasí značně roztříštěná, evropský trh navíc trpí zahlcením čínskou textilní produkcí, která nemá vysokou kvalitu a prodává se za nízké ceny. Potýkají se s ní především lnářské země staré evropské patnáctky a svoji produkci v některých případech přesouvají k nováčkům. Objevuje se tedy šance pro Českou republiku, zaznělo na semináři Lnářský rok 2005, kromě jiného také proto, že se rýsuje možnost navýšení kvót na přadné rostliny.
Světový trh se lnářskými výrobky není příznivý, vyplynulo z prezentací zástupců tíren na semináři. Jedním z důvodů je výrazný nárůst dovozu čínského textilu, a to zvláště do Evropské unie v roce 2005. Na trhu je chaos a někteří producenti na západě údajně končí. „Trh trpí dovozem nekvalitní produkce,“ uvedl Ing. Stanislav Krmela, CSc., tajemník Lnářského svazu ČR.
Čína tlačí na trh
Zpravodaj Lnářského svazu ČR č. 4/2005 citoval zahraniční zdroje, podle kterých kapacita lnářských přádelen v Číně vzrostla během pěti let z necelých 150 000 tun na 600 000 tun. Investice přitom byly směrovány na výrobu jednobarevných tkanin plátnových vazeb v kategorii středních gramáží. Tomuto navýšení odpovídá i přísun lněných tkanin na evropský trh, který je podle statistik Evropské konfederace lnu a konopí (CELC) ve srovnání s minulostí až šestkrát větší. Z tohoto důvodu Evropská komise uzavřela s Čínou počátkem června minulého roku dohodu o omezení dovozu deseti kategorií textilních produktů. Platí do roku 2007, kdy se na jejím základě může z Číny dovézt 5214 tun lněných přízí, pro tkaniny z tohoto materiálu ale žádné omezení neexistuje.
Budoucnost evropského lnářství se řešila na poslední konferenci CELC, účastníci navrhli dvě základní cesty, tak o tom referoval Buhumír Mojžíš ze lnářského svazu. Jednou z nich je podpora prodeje a zvýšení kvality produkce (v současné době ji propaguje ochranná značka Masterst of Linen). Druhou je snížení ploch lnu o 20 až 30 %, jak to navrhla belgická strana za razantního nesouhlasu Francouzů. Cílem by mělo být vyrovnání nabídky a poptávky na světovém trhu, zamezení hromadění vlákna ve skladech a růst ceny minimálně na 1,5 eura za kilogram dlouhého vlákna běžné kvality.
Plochy poklesly
V minulém roce se v České republice oselo čtrnácti odrůdami přadného lnu celkem 4367,51 hektarů (sklidilo se 4311 ha), uvedl Ing. Prokop Šmirous, CSc., předseda Lnářského svazu ČR. Oproti minulému roku je to pokles zhruba o 1000 ha. Půdní i povětrnostní podmínky při vzcházení byly dobré, místy byly ale rostliny počátkem května poškozeny mrazem (-10 °C). Počasí ve vegetačním období bylo kolísavé s krátkými přísušky, následkem toho byly některé porosty patrovité a délka lnu nižší. Dozrávání se kvůli vlhkému a chladnému počasí v mnoha oblastech zpomalovalo. Před trháním, které se kvůli počasí zpozdilo o dva až tři týdny, porosty byly průměrné. Na kvalitě se projevila také proměnlivost podmínek při rosení, část sklizně byla přerosená, někde se vláhy nedostávalo. „Celkově lze sklizeň hodnotit jako průměrnou, rovnoměrnost sklizňových prací narušovalo počasí. Kvalita stonku je výrazně rozdílná od jednotlivých pěstitelů,“ shrnul Ing. Šmirous.
Sklizeň roseného stonku loni dosáhla 13 500 t, v průměru se platilo 2790 Kč/t. Při průměrném výnosu 3,13 tuny byl obsah dlouhého vlákna 12 %, ale pohyboval se v širokém rozmezí 10 až 18 procent. Jakost se pohybovala mezi 125 až 92 Tex.
Pro lepší výtěžnost by bylo vhodné, kdyby len sklízely přímo tírny, tak jak je to běžné v západní Evropě, zdůraznil B. Mojžíš ze lnářského svazu. „Dělají to pro sebe, mají lepší stroje a umí to. Nabalení je proto kvalitnější,“ dodal s tím, že dalším problémem tuzemské produkce je vyšší lignifikace, daná vegetační dobou přesahující 90 dnů. Pohybuje se kolem dvou až tří procent, přijatelná je ale pod jedno procento.
I přes nepříliš příznivý vývoj na evropském trhu Ing. Šmirous soudí, že se dosavadní rozsah plochy v České republice udrží. Uplatnila by se totiž sklizeň z 10 000 ha, rozdíl se proto dováží.
Dotace i na množitelské plochy
Počátkem tohoto roku by měly být známy výsledky hodnotící studie, která poslouží k nastavení mechanismu společné tržní organizace v Evropské unii, uvedl Ing. Jaroslav Humpál z Ministerstva zemědělství ČR. Očekává se, že na jejím základě bude možné povýšit kvóty na pěstování přadných rostlin v České republice a Polsku, a to tím způsobem, že se uplatní nevyužité kvóty ostatních zemí.
Ing. Humpál zároveň připomněl, že v roce 2006 by měli zemědělci dostat podle dosavadních předpokladů v rámci SAPS dotaci 87 eur/ha, platba top-up na len na vlákno by měla dosáhnout 176 eur/ha. Nově se bude vyplácet na množitelské plochy na orné půdě (včetně lnu, konopí) dotace 70 až 80 eur/ha v závislosti na přídělu státního rozpočtu. Proto by je pěstitelé neměli zapomenout uvést do příslušné žádosti.
Začátek příznivý, konec průměrný
Podobný průběh vegetace jako v České republice byl také ve lnářsky vyspělých západních zemích, tedy ve Francii, Belgii, a Nizozemsku, uvedl B. Mojžíš. Také tam na začátku roku bez problémů a včas zaseli, ale nízké teploty ve druhé polovině května zabrzdily růst. Následné deště způsobily problémy při ošetření porostů herbicidy. V některých oblastech bouřky a přívalové deště poškodily porosty, v jiných oblastech trpěly suchem. Stav porostů tedy byl před sklizní hodnocen jako průměrný nebo podprůměrný, porosty byly krátké a řidší. Také v západní Evropě byla sklizeň mírně opožděna. Výsledkem byl nižší hektarový výnos. V některých oblastech Francie se objevilo nerovnoměrné zrání, kdy později zaseté porosty vykazovaly nestejnoměrný vzrůst stonků. Některé rostliny již byly ve stavu žluté zralosti, zatímco jiné sotva odkvetlé. Podle zkušených pěstitelů to způsobily prudké srážky a velký rozdíl mezi denními a nočními teplotami.
Rosící proces začal dobře, bylo dostatečné vlhko a následně teplo, některé plochy byly přeroseny. Vlákno bylo jemné, ale zároveň málo pevné, což byl klíčový problém loňské sklizně. Spolu s menším obsahem dlouhého vlákna byl výsledkem pokles ceny.
Jak uvedl B. Mojžíš, ve Francii bylo oseto 79 800 ha, v Belgii 18 641 ha a v Nizozemsku 4691 ha. Celkem plochy v roce 2005 v těchto zemích stouply o 0,6 procenta na 103 200 ha s průměrným výnosem 7 t/ha roseného stonku, 1260 kg/ha dlouhého vlákna a 1960 kg/ha dlouhého vlákna i s koudelí. Upozornil, že jde o odhady, které jsou s velkou pravděpodobností poněkud nadhodnocené. Podle jeho informací se lnem loni v Evropské unii oselo celkem 118 282 ha. Údaje z Evropské unie, které prezentoval Ing. Jaroslav Humpál, hovoří o 114 796 ha.
Konopí se v minulém roce pěstovalo na 20 117 ha. Téměř polovina připadla na Francii, dalšími významnými pěstiteli jsou Velká Británie a Německo. Převládá především využití v automobilovém průmyslu. Česká republika se na tomto množství podílela 159 hektary.
