Půda je jedním z nejdůležitějších přírodních zdrojů na Zemi. V minulosti se úspěch jednotlivých národů a kultur velmi často měřil schopností zajištění dostatku potravin pro své obyvatelstvo. Bez dostatečné plochy kvalitní zemědělské půdy toto nebylo v zásadě možné. Obecnou vlastností půdy je její pomalá obnovitelnost. Poškození půdního prostředí různými vlivy bývá patrné i po mnoho desítek let. Současné období je celosvětově charakterizováno stoupajícím tlakem na produkční schopnost půdy spolu s často nevhodnými technologickými systémy obhospodařování.
Mezi hlavní rizika degradace zemědělské půdy patří vodní eroze. Jedná se o problém celosvětového významu, který každoročně způsobuje obrovské škody na zemědělské půdě. Vodní eroze způsobuje degradaci půdy, která snižuje produkční schopnost půdy. Erodovatelnost půdy závisí na řadě půdních vlastností fyzikálního, chemického a mineralogického charakteru, které se dají poměrně snadno změřit. Kromě těchto přirozených a těžko ovlivnitelných parametrů působí na erozi půdy rovněž technologický systém obhospodařování. Eroze zpracováním půdy a související studium přemísťování půdních částic pracovními operacemi a stroji při zpracování půdy je poměrně novou oblastí výzkumu eroze půdy. O výsledcích měření posunu půdních částic na lokalitě Nesperská Lhota u Vlašimi informuje článek autorů z České zemědělské univerzity Ing. Petra Nováka, Ph.D., a prof. Ing. Josefa Hůly, CSc., zveřejněný v časopise Úroda. Pro měření posunu půdních částic v pracovních operacích primárního zpracování půdy byly vybrány stroje: talířový kypřič Akpil o pracovním záběru 3 m, radličkový kypřič Ross o pracovním záběru 3 m, pětiradličný pluh Ross o pracovním záběru 1,75 m.
Jak autoři shrnují, výsledky měření posunu půdních částic ukazují na dosud opomíjenou skutečnost, že zpracování půdy může v různé míře přemísťovat půdní částice ve směru jízd strojů i ve směru příčném. Při studiu erozních procesů by měla být zohledňována i eroze zpracováním půdy. Volbou strojů na zpracování půdy lze podle odborníků výrazně ovlivnit intenzitu nežádoucího přemísťování zeminy na svažitých pozemcích. Současně se ukazuje potřeba výzkumu posouvání půdních částic nejen jednotlivými stroji na zpracování půdy, ale též stroji v pracovních postupech, kdy na sebe navazují jednotlivé pracovní operace zpracování půdy a setí, informují autoři s tím, že je rovněž patrné, že dnes doporučované technologie pro omezení účinků vodní eroze (např. náhrada orby kypřením radličkami) nemusí při nesprávné organizaci jízd a podmínkách použití být tak výhodná, jak se zdálo.*
Více informací přináší dubnové vydání časopisu Úroda (4/2019).
