Žijeme v krajině a kvalita našeho bytí závisí na stavu jejích složek. Již letmý pohled do statistik však varuje – více než polovina celosvětové výměry orné půdy je středně nebo silně poškozena. Důsledkem je nejen ztráta produkce, ale i významné zhoršení ekosystémových služeb.
Degradace krajiny je tedy globální proces a jakkoliv je výsledkem kombinace různých faktorů, ukazuje se, že převažují ty antropogenní. Zásadním environmentálním problémem, významně postihujícím zemědělskou produkci v celosvětovém měřítku, je eroze půdy, a to zejména eroze vodní. Upozorňuje na to v článku v Úrodě č. 2/2018 spolu s dalšími autory prof. Dr. Ing. Bořivoj Šarapatka, CSc., z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Konstatuje, že od roku 2010 provádějí výzkum v černozemní oblasti na jižní Moravě, kde odebírají vzorky na plochách s porostem kukuřice. V článku prezentované výsledky půdně-chemických a biochemických charakteristik pocházejí ze 48 odběrových lokalit, a to ze zdrojových, erozních i akumulačních částí svahů.
Mezi erozními a akumulačními částmi svahů zjistili nejvíce rozdílů ve studovaných chemických a biochemických vlastnostech půd. Zdrojové – kontrolní – partie svahů se blížily v těchto charakteristikách spíše akumulačním částem svahů. Rozborem chemických vlastností, hodnotících zejména základní živiny, byly průkazné rozdíly zaznamenány zejména u přijatelného draslíku a fosforu – vyšší zásoba těchto prvků byla v akumulačních plochách. Obdobné rozdíly byly zjištěny v případě obsahu organického uhlíku a celkového dusíku, základních charakteristik souvisejících s dynamikou organické hmoty v půdě. Výsledky tak odpovídají závěrům výzkumů, popisujících akceleraci ztrát organického uhlíku, dusíku a fosforu vlivem eroze a prostorovou distribuci těchto látek ve svažitých územích. Erozní a akumulační části svahů se však nelišily pouze množstvím, ale také kvalitou přítomných organických látek.*
