Ekologické zemědělství (EZ) je často spojováno s nižšími výnosy v důsledku extenzivnějšího způsobu hospodaření. U nás představují hlavní oblasti ekologického zemědělství méně příznivé horské a podhorské oblasti. V důsledku této skutečnosti tak z pohledu užití stále převažují trvalé travní porosty, které v roce 2023 tvořily 78,7 % z celkové ekologické půdy. Avšak i přes tuto skutečnost je nutné mít na paměti, že ekologické zemědělství je celosvětově vnímáno jako jedna z klíčových alternativ pro zemědělskou výrobu, která má zajistit dostatečně vysoké výnosy i v období nepříznivých klimatických změn.
Ekologické zemědělství je tak nedílnou součástí agrární politiky České republiky a klade si za cíl rozšíření rostlinné produkce na orné půdě. Zejména v důsledku dotačních podpor v rámci Společné zemědělské politiky v posledních letech podíl orné půdy na celkové výměře půdy v EZ stoupá a v roce 2023 činil již 20,3 %. Jelikož jsou obilniny na zrno nejvíce zastoupené plodiny na orné půdě, právě jejich výnosy porovnávali autoři z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací v časopise Úroda (2/2025) s průměrnými republikovými výnosy a dále komparovali v rámci států Evropské unie.
Hlavní datový podklad představuje databáze Statistická šetření ekologického zemědělství, kterou Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) spravuje již od roku 2007. Sběr dat z ekofarem je prováděn každoročně ve spolupráci s kontrolními organizacemi, které jsou pověřeny MZe výkonem kontroly a certifikace v ekologickém zemědělství. Data jsou sbíraná přímo na farmě při provádění řádné kontroly a dále vkládána do webové aplikace. Údaje jsou následně ze strany ÚZEI revidovány. Za rok 2023 byly údaje získány od 4786 dotazovaných zemědělských subjektů. V rámci komparace hodnot ze šetření ÚZEI se světovými daty dochází k porovnání pouze dostupných hodnot v databázi EUROSTAT. Hodnoty za EU jsou dostupné pouze za rok 2022. V rámci mezinárodního srovnání jsou tak použity výnosy za rok 2022. Výnosy konvenčního zemědělství získané z dat ČSÚ, stejně jako výnosy z EZ vychází z údajů za rok 2023.
Ekologické zemědělství v ČR se v posledních letech dynamicky rozvíjí, přičemž jeho význam stále roste nejen z hlediska ochrany životního prostředí, ale také pro zajištění rozvoje venkova a podpory místních ekonomik. Díky veřejné podpoře dochází ke zvyšování celkové výměry ekologicky obhospodařované půdy, ale dochází také k nárůstu podílu orné půdy, která tak již tvoří více než pětinu půdního fondu v EZ. Pro udržení tohoto pozitivního trendu je však důležitá také ekonomická životaschopnost podniků.
Přestože hektarový výnos sám o sobě nic nevypovídá o ekonomice pěstování, představuje jeden z klíčových ukazatelů ovlivňujících ekonomiku rostlinné výroby, a tím její konkurenceschopnost.
Z výsledků roku 2023 zjištěných pracovníky (ÚZEI) vyplývá, že u výnosu ekologicky pěstovaných obilnin je oproti konvenčnímu zemědělství dosahováno přibližně poloviční úrovně výnosu. Vyšší výnos byl zaznamenán pouze u ovsa.
Navzdory nižším výnosům u obilnin v EZ je potřeba vzít v úvahu také rozdílný režim hospodaření. Za velmi pozitivní tak lze považovat zjištění, že výnos českých ekologicky pěstovaných obilnin dosahoval stejné úrovně jako průměr analyzovaných států v rámci Evropské unie.
Více informací přináší článek autorů z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací zveřejněný v únorovém vydání časopisu Úroda (2/2024).*
Úvodní fotografie: Pšenice obecná v ekologickém zemědělství Foto Lucie Rádlová
