Letošní zima byla sušší než ta loňská, což omezilo ztráty dusíku (zejména nitrátů) vyplavením. Od podzimu tak zůstává v půdě vyšší zásoba Nmin než v minulých letech. Nejméně přijatelného dusíku zůstalo v půdě pod ozimou řepkou, zatímco pod ozimými obilninami a v půdě před setím jařin je nejvíce Nmin po dobrých předplodinách (luskoviny, jeteloviny, mák, řepka, brambory, cukrovka) a po organickém hnojení. Proto je třeba při jarním hnojení vycházet z rozborů půd na stanovení obsahu nitrátového a amonného dusíku alespoň do hloubky 0,6 m.
Ve srovnání s loňským rokem, kdy byla zima podstatně vlhčí, nedošlo během zimního období (prosinec–únor) k vyplavení většího množství nitrátového dusíku pod 0,6 m, resp. 0,9 m. Zatímco na Vysočině se od listopadového odběru zejména na mělčích promyvných půdách zásoba Nmin mírně snížila, na jižní Moravě se naopak během zimy zvýšila. Výsledky byly získány z odběrů půd z desítek pozemků v zemědělských závodech. Nejnižší zásoba Nmin v půdě je obdobně jako v minulých letech pod ozimou řepkou nebo po meziplodinách. U dalších plodin, zejména po dobrých předplodinách a organickém hnojení, je třeba před jarním hnojením N odebrat vzorky půd do hloubky alespoň 0,6 m (u cukrovky a kukuřice do 0,9 m) na stanovení obsahu nitrátového a amonného dusíku (Nmin). Nejvyšší obsahy Nmin v půdě dosahující až 200 kg N/ha byly zjištěny po luskovinách, máku, bramborách, cukrovce, jeteli a ozimé řepce, a to zejména v kombinaci s organickým hnojením.
Při hnojení ozimů na konci zimy a na začátku jara dusíkem je třeba vycházet ze stavu porostů a půdy. Při nízké teplotě půdy nejsou živiny včetně dusíku přijímány rostlinami (červená barva na Agrorisk.cz) a je větší riziko jejich ztrát vyplavením. Při rozplavení povrchu půdy (např. po roztátí sněhu) a její špatné struktuře může docházet k povrchovému smyvu živin do níže položených míst. Proto se na těchto půdách nedoporučuje aplikovat hnojiva s převažující amonnou formou dusíku (např. síran amonný, DASA, Ensin), po kterých zůstává amonný dusík delší dobu na povrchu půdy a může přispívat ke zhoršení povrchové struktury, a navíc není delší dobu přijímán rostlinami. Při časném hnojení v únoru až začátkem března, při nízkých teplotách půdy a její větší vlhkosti nebo při svažitosti pozemků aplikujeme nižší dávky dusíku do 40 kg N/ha. U bezorebných technologií, strip-till, mělkém kypření apod. s rostlinnými zbytky na povrchu půdy nebo v oblastech s častými jarními přísušky zvýšíme dávku na 50–60 kg N/ha. K ozimé řepce můžeme v suchých oblastech, zejména u porostů s větším poškozením listů mrazy, aplikovat i vyšší dávky dusíku, ale při hnojení ledky a následném rychlejším oteplení se zvyšuje riziko pozdějšího poškození rostlin vegetačními mrazy.
Tyto a další informace se dočtete v týdeníku Zemědělec (10/2025) v článku Ing. Pavla Růžka, CSc., a kolektivu z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i., Praha-Ruzyně.*
Úvodní fotografie: Porost ozimé řepky po zimě Foto Pavel Růžek
