V posledních letech se stále více reguluje a omezuje používání pesticidů. Není tomu jinak ani v oblasti ochrany skladovaných komodit před škůdci. U některých přípravků se snižují obsahy účinných látek (ú. l.) a některým skončila registrace k používání úplně, jako např. fumigant metylbromid.
Tématem se v Úrodě č. 9/2021 zabývá spolu s dalšími autory Ing. Václav Stejskal, Ph.D., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i. Jak uvádí, dalším příkladem může být přípravek Reldan 22 EC (ú. l. chlorpyrifos-methyl), jehož použití na ochranu před škůdci ve skladech bylo ukončeno 16. 4. 2020. Tyto deficity a omezení bude nutné v praxi kompenzovat jinými přípravky nebo postupy. Jednou z alternativ jsou řízené atmosféry využívající dusík, oxid uhličitý nebo vakuum. Ve všech těchto případech existují data a informace z výzkumu, která jsou dnes stále častěji podložena také výsledky z praxe. Ovšem je nutné upozornit, že tyto změny nebudou snadné a rychlé jak si někdy nejen laická, ale také část odborné veřejnosti představuje. "Přestože dnes dokážeme pracovat s těmito systémy, tak se stále jedná pouze o dílčí úspěchy a malé objemy ošetřovaných komodit. Stále chybí alternativní ochranné systémy, které by byly schopné obsáhnout miliony tun obilí, jež se každoročně sklidí a jsou uloženy ve skladech v objemech stovek až tisíců tun," uvádí autoři.
Inertní plyny, jako je dusík nebo oxid uhličitý, mohou být využity pro ošetření napadených komodit skladištními škůdci. Z hlediska fyziologie působí ŘA s vysokou biologickou účinností na škůdce při zajišťování bez reziduálního ochranného působení ošetřovaných komodit. To je výhoda, kterou lze využít také v ekologických systémech hospodaření na farmách a v potravinářských provozech. Řízené atmosféry využívající dusík, jako hlavní součást ŘA, pracují na vytěsňování kyslíku tímto plynem. Cílem je dosažení a udržení koncentrace kyslíku pod 1 %, a tím zajištění účinné dezinsekce hmyzu díky nedostatku kyslíku z hlediska jejich dýchání. Výhodou využití systému ŘA je i usmrcení vývojových stadií škůdců vyvíjejících se uvnitř zrna. Tento způsob ošetření a jeho účinnost je tak svým účinkem velmi podobný systému plynování pomocí vysoce toxických plynů; např. fumigace fosforovodíkem. Nároky na zabezpečení hermetičnosti skladu jsou však u řízených atmosfér mnohem vyšší než u fumigace. To může být překážkou při větším rozšíření uplatnění těchto metod v praxi.*
