Důležitá podzimní výživa pro ozimy

Ozimým plodinám patří v posledních letech významný podíl orné půdy. Nejinak je tomu i letos. Na českých polích se setkáváme nejčastěji s ozimou pšenicí a ozimou řepkou. Zemědělci se snaží zajistit svým plodinám optimální podmínky, protože ty jsou předpokladem k maximálnímu využití výnosového potenciálu, který mají moderní odrůdy. Klíčovým opatřením je dostatečná výživa základních prvků.

Ozimé plodiny mají dlouhou vegetační dobu. To s sebou přináší obecně lepší schopnost přijímat některé prvky oproti jarním plodinám. Na druhou stranu je vhodné zajistit velkou část živin těmto plodinám ještě před založením porostu, tedy na konci léta nebo na podzim.

Často se setkáváme s názorem, že podzimní růst je zajištěn ze zásob živin v obilce. I přes relativně malou potřebu, jsou však nezbytné živiny z půdy. To je významné nejen u ječmene, žita či triticale, které tvoří hodně biomasy již na podzim, ale i u pšenice. Včas seté pšenice již na podzim odnožují, při pozdějším termínu setí zase klesá uvolňování živin z půdy a jejich přístupnost, zejména vlivem nižších teplot. To platí pro fosfor, draslík i hořčík. Právě na tyto živiny bychom se měli při hnojení před setím zaměřit.

Hnojení dusíkatými hnojivy lze také zařadit před výsev řepky. Avšak na rozdíl od výše uvedených živin, u kterých se zdůrazňuje potřeba základního hnojení, musíme u dusíku ale také síry zvážit mnohé okolnosti zda bude jejich aplikace nezbytná. Jedním z důležitých ukazatelů je např. obsah minerálních forem v půdě před založením porostu. To samé platí i pro ozimou pšenici, respektive i další ozimé obilniny.

Zemědělci mají hned několik způsobů, jak dodat ozimým plodinám potřebný dusík. Na to upozornil během odborné diskuze na TV Zemědělec Ing. David Bečka, Ph.D., z ČZU v Praze. Připustil ale, že podzimní hnojení ozimých obilnin mělo jen minimální dopad na konečný výnos. Naprosto jiná situace je podle něj u ozimé řepky. „V našich pokusech již několik let velmi dobře vychází hnojení dusíkem na podzim.

 

Více si můžete přečíst ve Farmáři č. 10/2018.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *