Ozimá řepka
Rozhodující ošetření v této plodině se týká především blýskáčka řepkového. Obecně známý lesklý brouk opouští počátkem dubna svoje zimoviště na okrajích lesů nebo křovin a nalétá do porostu řepky. Jako u většiny živočišných škůdců hraje podstatnou roli teplota. Pokud se půda ohřeje na 10 – 12 °C, je to pro brouka signál k odletu, masový nálet na pole lze očekávat při překročení teploty vzduchu 15 °C. Brouci vyžírají prašníky na dosud nerozvinutých poupatech, okamžikem otevření květů škody prakticky končí.
Ochrana se provádí především v době, kdy se na okrajích vrcholového květenství objevují první dorostlá poupata a žlutě prosvítají korunní plátky. Doporučená prahová hodnota pro ochranu jsou v této fázi dva brouci na květenství. Porost se prohlíží na dvaceti místech, zvlášť okraj a zvlášť střed, hodnotí se vždy vrcholové květenství pěti sousedních rostlin.
Je možné i časnější ošetření, v době kdy je základ květenství přilbovitě krytý listy a rostliny jsou vysoké asi 20 cm, nicméně tento první výskyt zpravidla zachytí postřik proti krytonoscům.
Období před květem je zároveň dobou, kdy lze postihnout krytonosce šešulového, který se v porostu již vyskytuje a vykusuje jamky do rostlin.
Insekticidní ošetření se často spojuje s aplikací fungicidů s morforegulačním účinkem proti fómovému černání stonků a především proti hlízence obecné. Ta přezimuje v půdě ve formě černých sklerocií, ze kterých na jaře vyrůstají plodnice, jež uvolňují v době květu řepky velké množství spor. Klíčí především na opadajících květních plátcích, z nichž vrůstají do rostliny řepky, pokud se plátek zachytí na vhodném místě. Napadení podporuje především teplé a trvale vlhké počasí v době květu řepky a husté porosty. Z pohledu ekonomiky je proto zásah třeba příslušně zvážit. Od začátku června se pak na rostlině objevují bílé oblasti, někdy s vatovitým myceliem. Dřeň stonku je poškozená, je vidět mycelium a vznikající sklerocia. Na rozdíl od fómy však na postiženém vnějším pletivu nejsou černé tečky piknid.
Aplikace pesticidů se také často spojuje s použitím listových hnojiv se zvýšeným obsahem bóru a stále více chybějící síry.
Obilniny
Primárním zásahem v porostech obilnin je aplikace herbicidů. Jedině v nezapleveleném porostu se vyplatí provádět další zásahy. Podle stavu porostu a teplot je také na přelomu března a dubna na místě postřik morforegulárory na podporu odnožování a vyrovnání odnoží a posléze na zkrácení stébel.
Ve fázi prvního až druhého kolénka nastává správný čas pro ošetření proti chorobám pat stébel. Výskyt je rozdílný, větší riziko, týkající se především pravého stéblolamu, je u časně setých, velmi hustých porostů na těžké půdě, byla-li předplodinu obilnina nebo byl porost silně zaplevelený pýrem. Mírná a vlhká zima riziko ještě zvýší, nicméně letošní je považována za průměrnou, s lokálními extrémy. Chladné a vlhké počasí v časném jaře pak šíření choroby dále podporuje.
Rozpoznat napadení vyžaduje zkušené oko, protože podobně se na patách stébel projevují některé další houby. Pro stéblolam je charakteristický „medailonek“ se světlým středem a hnědým lemováním, které volně přechází do zdravého pletiva. Uvnitř stébla je mycelium. Stéblo se hodnotí po sloupnutí vnější listové pochvy.
Ošetření se u ozimé pšenice považuje za ekonomické tehdy, když se ve fázi 30 – 32 DC objeví napadení na 15 % hlavních odnoží. U ječmene je kritérium mírnější, hranicí je 40 % napadených rostlin ve fázi 30 – 31 DC.
V porostech se v této době začíná šířit také padlí a jsou vidět poslední známky napadení paluškou.
Začínají se líhnout první larvy kohoutků. Zvláště v oblastech, kde se objevovaly virózy způsobující zakrslost, je třeba koncem dubna začít sledovat výskyt obilních mšic. Při výskytu 25 mšic na 30 a více procentech odnoží ve fázi sloupkování u jarního ječmene se doporučuje chemická ochrana, u ozimé pšenice se napadení hodnotí v době květu.
Především pozdě seté plochy jařin ohrožuje první generace bzunky ječné, která nalétává na rostliny do fáze čtvrtého listu. Poškození je těžko zaměnitelné, střední lístek žloutne a lze jej snadno vytáhnout, protože larvička poškozuje vegetační vrchol.
Mák
Ve druhé polovině dubna se na porostech začíná objevovat závažný škůdce této plodiny – tmavohnědý krytonosec kořenový. Nejprve koná úživný žír, přičemž poškozuje rostlinky do fáze čtyř až pěti listů. To je také správný okamžik, kdy proti němu zakročit, protože výrazně škodící larvy, které se prožírají z listového nervu do kořene, nelze chemickým přípravkem zasáhnout. Škůdci neprospívá chladné a deštivé počasí z jara a déletrvající silné mrazy. Ošetření, nejlépe v návaznosti na moření osiva, se doporučuje tehdy, když se na jednom metru řádku vyskytují tři až čtyři brouci.
Cukrovka
Od konce dubna nalétají na řepná pole dřepčíci, nicméně škodí především tehdy, je-li kvůli suchu a chladnu růst rostlinek pomalý. Při podmínkách nepříznivých pro vývoj řepy nebo na určitých lokalitách škodí maločlenec čárkovitý, který vykusuje jamky na kořenu a následně poškozuje srdéčkové listy a hypokotyl. Optimální ochranou je moření osiva, možná je také aplikace přípravku při setí. Mořením a především kvalitní strukturou půdy se bojuje proti spále řepné.
Hrách
Klasickým zoubkováním na okrajích listů se na této plodině projevují listopasi, jejichž larvy následně vyžírají kořeny. Porosty lze ošetřit od vzcházení do fáze tří až čtyř pravých listů
