Struktura dotací spojených se lnem se vstupem do Evropské unie změní. Dosud se vyplácí dotace na osivo, podpora pro zpracovatele a pěstitele. Společná agrární politika první dvě dotace zachovává, podporu pro pěstitele však nezná. Proto musejí lnáři bojovat o její vyplácení z národních zdrojů.
„Kdyby se podpora na len vyplácela jen formou plošné dotace na půdu, tak se tato plodina vytratí. Je tak náročná a specifická, že bez cílené podpory nepřežije. To nejlépe pochopili ve Francii, která je jedním z největších producentů. Náš postoj je úplně stejný,“ uvedl Ing. Prokop Šmirous, CSc., předseda Lnářského svazu ČR na Lnářském dnu, který proběhl v Humpolci. Len by měl podle svazu s výjimkou peněz ze SAPSu dostávat i další podporu. „Je třeba obhájit, aby se 25 procent financí ponechalo pro použití svázané s produkcí. Z tohoto zdroje by len měl být podporován částkou alespoň 5000 korun na hektar. Druhou platbou jsou pak podpory na osivo, které jsou v Evropě stanoveny na 283,8 eura na tunu,“ doplnil ing. Šmirous s tím, že svaz o podrobnostech jedná s ministerstvem zemědělství.
Představenstvo svazu se podle něj zabývalo také novou vyhláškou o osivu. Podle ní se u osiva přadného lnu zvedl požadavek na klíčivost z 82 % na 92 %, u olejného na 85 %. „Zvažujeme, jestli bude potřeba žádat o výjimky,“ uvedl ing. Šmirous a upozornil, že u přadného lnu se mohou sít pouze certifikovaná osiva, jinak může pěstitel očekávat postih, například na dotacích.
O kvalitu je zájem
V České republice se ročně zpracuje zhruba 4000 tun dlouhého lněného vlákna, tuzemští lnáři přitom vyprodukují pouze 2000 tun. Poptávka je především po střední a vyšší kvalitě zboží, horší na odbyt příliš nejde. Zvýšila se spotřeba krátkého vlákna, z původních 1500 tun stoupla na loňských 6000 tun a pro letošní rok se předpokládá potřeba až 8000 tun. Odebírají ho především papírny, které z něj vyrábějí cigaretový papír.
Lnáři mají podle Zdeňka Kapice, ředitele Lenka Kácov, s. r. o., šanci prodávat kvalitní dlouhé vlákno za vyšší ceny. V celé Evropě je vyšší poptávka než nabídka. Na západě je z loňské sklizně dostatek dlouhého vlákna všech jakostí, ale chybí tam přádelny, které se přestěhovaly na východ. Veškerá produkce se proto musí exportovat. „Na tírnách se hromadí vlákno nižších kvalit, pokud se ho nepodaří vyvézt, bude na podzim situace velmi vážná,“ varoval Kapic.
Světový textilní trh je pod tlakem zboží z Číny a Ruska a východní Evropy, kterému se západní Evropa brání cly a kvótami. Oproti minulým letem je tato produkce již zpravidla kvalitní. Uvedl to Ing. Stanislav Krmela, obchodní ředitel Moravolenu s tím, že asi 80 % evropské produkce lnu jde na východ. Šanci pro výrobce v západní Evropě vidí v produkci zboží s invenčním nábojem, které bude reagovat na módní trendy. Rozhodující je podle něj také vynikající kvalita a schopnost výrobce pružně zajistit dodávky.
Zinek zvyšuje výnos
Len se v roce 2003 pěstoval na 6003 hektarech, ze kterých se i sklidil, ačkoliv podmínky nebyly nejpříznivější. Jak uvedla Ing. Marie Bjelková ze společnosti Agritec, s. r. o., v loňském roce srážky nedosáhly normálu, zatímco teploty ho překračovaly. Pro len jsou podle ní nevhodné půdy těžké a kamenité, na kterých rostliny nestejnoměrně vzcházejí. Pro klíčení a vzcházení lnu stačí minimum srážek, nejvíce jich potřebuje v období rychlého růstu. Poté požadavky na vláhu klesají, ale roste naopak potřeba tepla. Zaseto by mělo být do poloviny dubna, spolu s pozdním setím klesá výnos.
„Len je doběrná plodina, která by měla mít šestiletý odstup a 8% koncentraci,“ uvedla ing. Bjelková. Vhodnou předplodinou jsou obiloviny, naopak nevhodná je kukuřice kvůli výskytu houbových chorob.
Len má menší nároky na živiny, přihnojovat by se měl na základě půdních rozborů, a to přibližně v dávce 10 až 20 kg/ha při vyšších dávkách hrozí polehnutí porostu. Vhodná jsou kombinovaná NPK hnojiva aplikovaná před setím, listová výživa je plně nemůže nahradit. Jak ing. Bjelková uvedla, osvědčilo se hnojení NPK spolu s dávkou 5 kg zinku na hektar, a to jak pro zvýšení výnosu vlákna i semen, tak pro lepší vyzrálost, kvalitu vlákna i odolnost proti chorobám.
Podle údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského se v loňském roce množil přadný len na 1554 hektarech, nejvíce uznaných množitelských ploch měly odrůdy Jordán, Bonet a Venica. Len olejný se množil na 292 hektarech.
Len musí být čistý
Pro základní ošetření lnu – ochranu proti dvouděložným plevelům a především heřmánkovitým a pcháči nabídl Ing. Lubor Jůza ze společnosti Dow Agro Sciences herbicid Lontrel 300. Jeho dávka se řídí podle počasí a růstové fáze plevelů, zpravidla v rozmezí 0,3 až 0,4 l/ha. Aplikuje se tehdy, když teploty překročí 10 °C. Tankmix s Gleanem v dávce 7 až 10 g/ha zasáhne podle Ing. Jůzy široké spektrum plevelů. Proti trávovitým doporučil Gallant Super a pro předsklizňovou aplikaci totální herbicid Dominátor na bázi glyphosate. Jak doplnil ing. Šmirous, přípravky na bázi účinné látky glyphosate se nesmějí používat do množitelských porostů, protože negativně ovlivňují klíčivost osiva.
Na povolení nové odrůdy Marylin upozornil Ing. Martin Pavelek z Agritecu s tím, že se vyznačuje vysokými výnosy vlákna.
