Herbicidní účinnost glyfosátu poprvé popsal v roce 1970 dr. John E. Franz. Následně byl v roce 1974 firmou Monsanto uveden na trh v USA herbicid Roundup. Zpočátku se využíval pouze jako neselektivní herbicid k regulaci nežádoucí vegetace, po sklizni plodiny, nebo naopak před jejím výsevem, či vzejitím. Po zavedení technologií využívajících odolnosti (HT) odrůd k tomuto herbicidu (Roundup Ready) se spotřeba glyfosátu výrazně zvýšila, a to nejen v zemích, kde byly tyto technologie úspěšně zavedeny (Severní a Jižní Amerika), ale také v Evropě, kde se začal používat k desikacím.
Po roce 2002, kdy skončila v USA patentová ochrana glyfosátu, začalo tento herbicid vyrábět a prodávat mnoho agrochemických společností. Vzhledem k tomu, že výroba byla poměrně jednoduchá a levná, došlo během celkem krátké doby k výraznému snížení prodejní ceny, což vedlo k nadužívání tohoto herbicidu. Jen v ČR se v roce 2014 spotřebovalo více než pět tisíc tun glyfosátu, což odpovídalo 17 % spotřeby všech pesticidů. Ve světě je přitom spotřeba glyfosátu ještě výraznější (celosvětová spotřeba přesahovala 720 milionů tun, z čehož téměř polovina se spotřebovala v HT plodinách).
Přestože má glyfosát oproti ostatním syntetickým pesticidům poměrně dobrý ekotoxický profil a nebyly při jeho používání dosud prokázány žádné zásadnější negativní důsledky na člověka, necílové organismy ani prostředí, jeho vysoká spotřeba vzbudila u některých aktivistických skupin v Evropě obavy, které se ve společnosti začaly rychle šířit, a to za výrazné podpory mnoha médií. Politická reprezentace v mnoha evropských zemích (včetně ČR) se dostala pod tlak, který může během několika let vést k úplnému zákazu glyfosátu v EU. V České republice je prozatím pouze zakázáno používat glyfosátové herbicidy k desikacím plodin určených pro výrobu potravin a krmiv. Některé podniky jsou však již dnes smluvně zavázány zahraničním mlékárnám nepoužívat glyfosát vůbec. O důsledcích takových rozhodnutí lze zatím jen spekulovat, neboť se neprojeví z roku na rok. Navíc bude záležet na dalších restrikcích herbicidů, ale také na přibývajících regulacích, které budou pěstitelé dostávat pod stále větší technický, administrativní, ale hlavně finanční tlak.
V případě úplného zákazu glyfosátu lze v horizontu několika let očekávat problémy s některými trávovitými pleveli, ale také s regulací výdrolu obilnin a řepky. Problémy budou mít především pěstitelé, jenž uplatňují půdoochranné technologie zpracování půdy, ve kterých budou jen obtížně hledat alternativní způsoby regulace plevelů či likvidace meziplodiny.
Tyto a další informace se dočtete v článku doc. Ing. Miroslava Jursíka, Ph.D., a prof. Ing. Josefa Soukupa, CSc., z České zemědělské univerzity v Praze v dubnovém vydání časopisu Úroda (4/2020).*
