Na počátku 50. let minulého století došlo k masivnímu používání herbicidů, které se staly nedílnou součástí intenzifikace zemědělské produkce. Aplikace pesticidů je jedním z nejdiskutovanějších aspektů intenzifikace zemědělství. Důvodem jsou jejich přímé i nepřímé účinky na jednotlivce, populace, celé ekosystémy a na zdraví lidí. Přímé ekologické dopady pesticidů s toxickými projevy se mohou projevit od okamžiku jejich aplikace, zatímco nepřímé účinky pesticidů se obvykle objevují až po jednom nebo několika letech. Toxicita pesticidů se výrazně liší mezi zasaženými organismy. Herbicidy potlačením plevelů, významnou součástí potravní sítě, snižují dostupnost této potravy a úkrytů pro živočichy žijící v zemědělské krajině.
V současné době patří pesticidy spolu s dusičnany mezi hlavní zdroje znečištění zdrojů pitné vody v Evropě. Ve snaze omezit toto nebezpečí vytvořila Evropská unie řadu směrnic (např. 91/676/EHS nebo 2000/60/ES) věnujících se těmto ze zemědělství pocházejícím látkám. Kromě mezinárodních smluv a právních předpisů Evropské unie je základním právním předpisem v České republice upravujícím ochranu vod zákon č. 254/2001 Sb. (vodní zákon). Vodní zákon je upřesněn či rozveden navazujícími předpisy (nařízeními vlády a vyhláškami) vydávanými Ministerstvem životního prostředí společně s Ministerstvem zemědělství. Navazující předpisy definují pásma hygienické ochrany povrchových vodních zdrojů, včetně pravidel pro používání pesticidů.
Snahy chránit vodní zdroje a jiná přírodně cenná území vedou k hledání nechemických metod regulace plevelů. Ovšem potřeba nechemických metod regulace je vyvolána také nedostatkem nových účinných látek herbicidů, který je dán především přísnějšími požadavky na registraci pesticidů. Důsledkem je drastický pokles počtu dostupných typů pesticidů. Zatímco v roce 1999 bylo v Evropě registrovaných 945 účinných látek, v roce 2009 jich bylo jen 336, což představuje pokles o 64 %. Omezený výběr herbicidů vyvolává řadu obav. Vedle nižší konkurenceschopnosti evropského zemědělství ve srovnání s jinými částmi světa je zde riziko vzniku rezistence plevelů. Právě omezený sortiment účinných látek herbicidů vede k opakovaným aplikacím stejných účinných látek, následkem čehož vznikají rezistentní populace plevelů.
Regulační rámec pro pesticidy v Evropě vytváří pro pěstitele silné pobídky k omezení aplikace herbicidů. Jednostranná ochrana povrchových vod může vyvolat problémy s regulací některých druhů plevelů a může být příčinou konfliktu mezi zemědělci a vodohospodáři. Platná opatření na ochranu vod mají neoddiskutovatelné důvody, ovšem přinášejí zemědělcům řadu komplikací. Současně nastává obecný problém v regulaci plevelů – zmenšující se sortiment povolených herbicidů. Nedostatek herbicidů s dobrou účinností se v budoucnu může projevit v drastickém nárůstu škodlivosti plevelů, a tím ohrožením potravinové bezpečnosti v Evropě.*
Úvodní fotografie: Zaplevelení kukuřice Foto Jan Winkler
Více informací přinese týdeník Zemědělec (11/2024) v článku Ing. Jana Winklera, Ph.D., z Mendlovy univerzity v Brně.
