Minulý týden byla v Národním zemědělském muzeu v Praze zahájena výstava Lékaři rostlin. Koná se u příležitosti Mezinárodního roku zdraví rostlin, vyhlášeného OSN na rok 2020. Česká republika se k této významné akci připojila pod heslem „Zdravé rostliny pro lepší život“. Výstava připomněla, že rostliny nám dovolují dýchat a jsou hlavním zdrojem naší potravy, kvalita našeho života je přímo závislá na jejich zdraví a jejich ochrana proto patří k nejdůležitějším tématům dneška. Podle zprávy OSN přichází svět každoročně kvůli škůdcům a chorobám rostlin téměř o 40 % potravinářské produkce.
Rostoucí populace, klimatické změny, migrace původců chorob a škůdců, jejich stále větší adaptabilita a rezistence, ale také požadavky společnosti na stále kvalitnější a zároveň šetrnější produkci představují výzvy pro světové zemědělství a rostlinolékařství, uvádí úvodní text k výstavě. Na akci si návštěvníci mohli prohlédnout staré i moderní způsoby ochrany rostlin i řadu chorob a škůdců. S některými se u nás již prakticky nesetkáváme (rakovina brambor), jiné jsou každoročním problémem (mandelinka bramborová).
Výstava také připomněla, že rostlinolékaři mají mnoho úkolů. Pečují o zdraví rostlin a chrání úrodu před škodlivými organismy, podílejí se na zajištění dostatku potravin a surovin rostlinného původu pro průmysl nebo provádí diagnostiku původců onemocnění a navrhují „léčebné“ postupy. Kromě toho chrání českou faunu a flóru před invazemi nepůvodních škodlivých organismů a kontrolují zdravotní stav dovážených, ale i vyvážených rostlin.
Historické texty ukazují, že poškození plodin bylo pro populaci v historii velmi problematické. Například hladomory vyvolané neúrodou byly velmi časté ve středověku. V letech 1315–1317 zasáhl Evropu tzv. „velký hladomor“, který postihl i naše území. Byl způsoben vytrvalým deštěm. Kvůli nízkým teplotám nedozrálo obilí, což lidi připravilo o většinu úrody. Dobytek umíral na nedostatek krmiva, které se nedařilo ve vlhkém počasí usušit. S cenou potravin začala prudce stoupat také kriminalita. Během hladomoru, který sužoval české země za vlády Marie Terezie v letech 1771–1772, zahynulo až 12 % obyvatel. Stejně jako ve 14. století mu předcházelo deštivé počasí. Roku 1770 napadl sníh ještě v březnu a způsobil škody na zasetých obilovinách, v létě úrodu poničily povodně.*
