Ošetření proti krytonoscům v řepce je v plném proudu. Škůdci se objevili sice již před třemi týdny, chladné počasí jejich nálet ale zastavilo. Oteplení je zase probudilo. Začíná se objevovat také blýskáček řepkový, který však zatím neškodí. Jak se také zdá, většina jarních ječmenů setých koncem února v pořádku vzešla, mák utrpěl jen místy. Březnové ochlazení je nijak nepoškodilo. Časněji by se ale mohly vyskytovat mšice, které přenášejí virózy obilnin a brambor.
„Proti krytonoscům jsme v řepce začali ošetřovat v pondělí, poslední březnový den. Vyskytovali se ale jen na části honů,“ konstatoval Ing. Jaroslav Bulín, agronom akciové společnosti Kralovická zemědělská. Na dosavadním nižším výskytu těchto škůdců se shodlo více agronomů.
Řepka na většině ploch v republice dohnala podzimní zpoždění a nevyrovnanost porostů. Podle doc. Ing. Petra Baranyka, CSc., ze Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin jí prospěl příznivý průběh zimy a vlhké a chladnější předjaří. Upřesnil, že krytonosci se v porostech této plodiny vyskytli již před dvěma až třemi týdny. Ošetření má ale smysl teprve teď (1. dubna).
„Obilniny začaly růst až nyní, po březnových změnách počasí. Zatím žádné speciální zásahy neděláme, regenerační hnojení jsme aplikovali již před několika týdny,“ shrnul Ing. Bulín. Plánují ošetření proti chorobám pat stébel, ale spíše v menším rozsahu. „Pořádně porosty prohlédneme a uvidíme,“ dodal.
Jarní ječmen seli v podniku od 21. – 24. února, celou plochu o výměře 220 ha. „Začal vzcházet ve významnější míře teprve nyní, ale snad by neměl být nijak poškozen, ačkoli ležel v zemi skoro měsíc. Zatím je na hodnocení brzo,“ vysvětlil Ing. Bulín. V podniku, který se nachází na Plzeňsku, prvního dubna skončili s první etapou setí a připravují se na sázení brambor.
Z virové zakrslosti obilnin, která se v minulém roce nepříznivě projevila v některých oblastech republiky, obavy nemají. „Upustili jsme od časného setí, abychom zkrátili období vhodné pro infekci. Na insekticidní ošetření porostů se zatím nechystáme. Přehodnotíme to ale v případě, když virózu najdeme na nějakém honu,“ konstatoval Ing. Bulín.
Zlobí je spíše černá zvěř, která loví zbytky hrabošů, jež přežily zimu. Tento hlodavec zřejmě vymizel na většině území republiky, přičemž v některých podnicích se proti němu na podzim intenzivně ošetřovalo.
Do podzimu by měla v Kralovicích vyrůst také bioplynová stanice. „Budeme využívat především kejdu, ale také kukuřici z 200 hektarů“, plánuje agronom. Provoz by měl být spuštěn letos v říjnu.
Obdobné informace týkající se porostů sdělil Ing. Jiří Šlimar, agronom Rostěnice, a. s. Jarní ječmen, který seli 22. února, je vzešlý a v pořádku. Řepku, vysokou zhruba 20 cm, zatím proti krytonosci neošetřují, ale intenzivně hnojí. Plánují ale ochranu pšenice proti chorobám pat stébel.
Máku vadil škraloup a mráz
Jak připomněl doc. Baranyk, letos se v republice očekává 80 tisíc hektarů máku, možná i více. „Některé plochy již byly zasety, částečně se i přesévají, protože po vzejití bylo zřejmé, že z nich nic nebude. Cena komodity je vysoká, otázka je, kdy se růst zastaví,“ uvedl.
S mákem setým 25. února mají problémy na Kladensku. „Po zasetí máku přišel déšť a na půdě se udělal škraloup. Rostliny vzcházejí v puklinách, kterých je tam naštěstí hodně,“ vysvětlil Ing. Petr Frühauf, agronom Penta, spol. s r. o. Podnik se plodině dlouhodobě věnuje a dosahuje vysokých výnosů. Jak agronom dodal, také u nich je řepka ve fázi dlouživého růstu, má zhruba 20 cm a již jsou vidět základy květů. „Krytonosců je málo, ale preventivně ošetřujeme. Také vzhledem k tomu, že se očekává nálet blýskáčka,“ informoval Ing. Frühauf. Ječmen seli stejně jako mák kolem 25. února, již vzešel a řádkuje. Ochlazení obě plodiny nijak nepoškodilo. „Celkem jsem s vývojem porostů spokojený, s výjimkou části máku,“ shrnul agronom s tím, že posledního března také zaseli cukrovku.
Stejnou zkušenost se škraloupem na plochách osetých mákem v únoru měli i v Agrosemu, Semenářském družstvu Stěžery, jak uvedl agronom Josef Formánek. Dodal, že krytonosec se v řepce zatím neobjevil a ječmen, který seli v březnu, nyní píchá. Houbové choroby na obilninách se podle něj zatím neobjevují. Potvrdil také, že některé plochy příliš časně osetého máku v republice pomrzly.
Brambor osázeli méně
Vzhledem ke svojí poloze na Vysočině je Havlíčkova Borová zemědělská, a. s., v polních pracích proti zbytku republiky opožděna. Posledního května začali sít jarní ječmen, předtím ještě padal sníh. „Začínáme se setím. Na ochranu proti krytonoscům je brzy. Řepka se teprve začíná zvedat,“ uvedl Jiří Zvolánek, předseda představenstva společnosti. Začátkem března obilniny pohnojili, teď dávají další dávku, stejně jako do řepky.
Společnost, která se dlouhodobě ve velké míře věnuje pěstování brambor, jich letos zasadí 175 ha, což je o deset hektarů méně než v loňském roce. „Rozhodli jsme se tak kvůli cenám obilí a řepky. Farmářská cena konzumních brambor je opět nízká, pohybuje se do tří korun za kilogram. U sadby je ale příznivá,“ shrnul J. Zvolánek. Doplnil, že letos také vyseli šest hektarů ovsa, určeného jako množitelský materiál.
Pro oblasti, kde se množí sadba brambor, by mohly být zajímavé informace Ing. Antonína Köhlera z opavského oblastního odboru Státní rostlinolékařské správy, který se věnuje monitoringu mšic. Tato skupina škůdců je jedním hlavním vektorem viróz jak v této plodině, tak v obilninách (kde škodí spolu s křísky). „Zima byla mírná, teploty pod –10 °C se vyskytovaly výjimečně, spíše ve vyšších polohách. Určitě přežily anholocyklické, partenogenetické populace,“ konstatoval. Dodal, že u mšic se LD50 (hodnota, při které vymře polovina populace) pohybuje na –7°C. Kde se této teploty dosáhlo, tam mohla být část mšic zredukována. „Určitě bude časně létat jak mšice střemchová, tak broskvoňová. Mohou naletět na brambory a případně do obilí a začít rozšiřovat virózy,“ varoval Ing. Köhler. Dodal, že prvního dubna spustili sací pasti, které slouží k monitorování letu mšic.
