Kromě výsledků dlouhodobých sledování ÚKZÚZ, prezentovali závěry z pokusů zástupci zemědělských univerzit a výzkumných ústavů. Všichni přednášející akcentovali význam udržení pokusů i v době složité ekonomické situace. Na akci zaznělo, že k vyhodnocování jednotlivých pokusů je třeba přistupovat komplexně, jejich zjednodušení by mohlo být zavádějící. Nejvýznamnější výzvou, kromě snahy o udržení těchto pokusů, je přenos výsledků do praxe, kde by mohly pomoci odpovědět na některé kritické otázky. Příkladem je snížení používání minerálních hnojiv při současném udržení výše i kvality výnosů či preference postupů s pozitivními dopady na kvalitu půdy.
Blok přednášek zaměřených na dlouhodobé polní pokusy ÚKZÚZ zahájila Michaela Smatanová, vedoucí Oddělení výživy rostlin ÚKZÚZ. V rámci přednášky připomněla loňské výročí 60 let Agrochemického zkoušení zemědělských půd (AZZP), jehož cílem je pravidelná kontrola úrodnosti půd v rámci celé ČR. Výsledky ukazují, že úbytek fosforečného hnojení zvyšuje plochy zemědělských půd, které vykazují nízkou zásobu přístupného fosforu. Michaela Smatanová také poukázala na trend okyselování půd, který souvisí s poklesem vápnění. Standardní součástí AZZP je nyní i stanovení mikroelementů a kadmia a ve vybraných vzorcích rovněž některých parametrů organické hmoty. Dodala také, že v LPIS jsou na základě obsahu živin k dispozici i varianty racionálního plánu hnojení.
Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ představil metodiku nejstaršího dlouhodobého pokusu. Unikátnost stacionárního pokusu se stupňovanou intenzitou hnojení podle něho spočívá v jeho vedení na deseti různých zkušebních stanicích ústavu. Miroslav Florián upozornil na nezbytnost precizního vedení pokusů a vyzdvihl i velmi odpovědnou práci pracovníků pokusných stanic.
O vlivu stupňovaného hnojení na výnosy hovořila Silvie Jančíková z Oddělení výživy rostlin ÚKZÚZ, která řekla, že ipo 50 letech pokusu je nejúčinnější hnojení minerálními hnojivy již v nejnižších hladinách, zejména když je osevní sled obohacen o zlepšující plodiny jako jsou jeteloviny. Z výstupů je patrné, že minerální hnojení je mnohem účinnější v bramborářské výrobní oblasti. V řepařské výrobní oblasti je naopak mírně účinnější hnojení hnojem. Pozitivní vliv na výši výnosů má rovněž vápnění a již zmíněné zařazení jetelovin.
Více informací bude zveřejněno v prosincovém vydání časopisu Úroda 2022.*
