Rostlinný pokryv výrazně ovlivňuje distribuci srážek dopadajících na povrch půdy. V případě distribuce srážky se jedná o porostní srážku, která zahrnuje odkap vody z listů, přímý propad srážky na půdu, a stok vody po rostlině.
Stok vody po rostlině výrazně ovlivňuje koloběh vody a živin ve fytocenózách, erozní procesy, zóny infiltrace vody do půdy a hospodaření s vodou. Stok po stonku modifikuje prostorovou variabilitu vlhkosti půdy, a tím dochází nejen ke změnám zón čerpání vody, ale i živin. Stékající voda může zajišťovat přísun vody ke kořenům rostlin, zejména v suchých oblastech. Propad srážky je spojen se změnou velikostního spektra kapek, čímž se mění erozní účinek deště.
Uvádí to v článku v Úrodě č. 5/2017 spolu s dalšími autory Ing. Michaela Škeříková z České zemědělské univerzity v Praze. Ve svojí práci se zabývala distribucí nadporostní srážky porosty slunečnice. Uvádí, že stanovení porostní srážky a stoku po stonku probíhala na lokalitě Budihostice v roce 2016. Pro měření porostní srážky bylo využito automatických srážkoměrů umístěných v rozdílných částech meziřádku rostlin. Stanovení stoku vody po stonku bylo provedeno pomocí zádržných nádob umístěných na stonku slunečnice. Největší propad srážky byl zaznamenán do středu meziřádku, směrem od středu meziřádku k rostlinám klesal. Za hodnocené období dopadlo 78 % nadporostní srážky na povrch půdy v podobě porostní srážky a 20 % bylo svedeno po lodyze.*
