Aktuálnímu stavu porostů polních porostů byla věnována on-line diskuze s odborníky, kterou společnost CHEMAP AGRO s. r. o. uspořádala v závěru května. Hovořilo se jak o ozimé pšenici a řepce, tak o plodinách, jejichž výměra je menší. Diskusi moderoval ředitel společnosti Ing. Jiří Petrásek. Takovýchto akcí pořádají v první části roku několik.
Stav řepky zhodnotil Ing. David Bečka, Ph.D., z České zemědělské univerzity (ČZU), který konstatoval, že už je prakticky rozhodnuto. Jak v Čechách, tak na Moravě se na plodině vyskytovalo poškození v důsledku mrazů v poslední dekádě dubna, kdy byla řepka v plném květu. V některých oblastech vypadlo na terminální části i 30 % květů. Minimální poškození se vyskytovalo na Vysočině. Ing. Bečka příliš velký propad výnosu neočekává, protože v době poškození měla řepka ještě dostatek kompenzačních i autoregulačních schopností. Uvedl, že se objevují zmlazené řepky jako důsledek dešťů po období sucha, které proplavily dusík ke kořenům v pozdější fázi.
Hlízence počasí nepřálo
Podmínky letošního roku nebyly příliš příznivé pro hlízenku, ani se příliš nevyskytovala bejlomorka. Zemědělce ale potrápil blýskáček, který je navíc značně rezistentní vůči některým pyretroidům. V některých oblastech se objevuje i odolnost vůči účinným látkám tau-fluvalinate a acetamiprid, uvedl Ing. Bečka s odkazem na údaje Ing. Marka Seidenglanze, Ph.D. (AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby, s. r. o.). Určitým řešením pro zvýšení citlivosti je použití přípravku Pangaea Booster s povolenými insekticidy na bázi lambda-cyhalothrinu a alfa-cypermethrinu.
Na základě svých zkušeností Ing. Bečka uvedl, že prakticky není možné najít řepku bez poškození stonku larvami krytonosců. Vzhledem k tomu, že v době semináře byla plodina ještě zelená, byla podle něj ještě efektivní listová výživa. Dobrou službu by mohla prokázat aplikace sloučenin síry, která podpoří dusíkatý metabolismus a navíc působí částečně fungicidně, dodal prof. Ing. Luděk Hřivna, Ph.D. (Mendelova univerzita v Brně). Vzhledem k tomu, že porosty byly zmlazené, lze očekávat podle Ing. Bečky nejednotnost zrání a potřebu lepení. Dalším důvodem jsou kroupy, které v některých oblastech poškodily porosty.
Celý text přinese týdeník Zemědělec.*