Obyvatelé Brna a okolí se mohli v rámci Dne otevřených dveří dozvědět řadu zajímavých informací o aktivitách brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. Akce se tradičně pořádá při příležitosti Světového meteorologického dne a světového dne vody a zájemci mají možnost se na vlastní oči seznámit s přístrojovou technikou běžně využívanou zaměstnanci pracoviště.
„Přestože si to často ani nepřipouštíme, počasí významně ovlivňuje náš život. Touha poznat budoucí počasí, tedy ho předpovědět, je stará jako lidstvo samo. Pochopitelně, že již počátky rozvoje vědy byly spojeny právě se sledováním počasí, zaznamenáváním jeho průběhu a se snahou ho předpovědět. Tento rok je v Brně rokem Gergora Johanna Mendela,“ vzpomenul RNDr. Ing. Jaroslav Rožnovský, CSc., ředitel brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) zakladatele genetiky a zdůraznil, že si letos připomínáme 190 let od jeho narození (20. 7. 1822). Mendel byl i meteorologem v Přírodovědeckém spolku v Brně a zpracovával meteorologická pozorování a měření. Od roku 1863 publikoval jejich výsledky jako Meteorologická pozorování z Moravy a Slezska. Podle slov ředitele brněnské pobočky ČHMÚ bylo i velmi významné Mendelovo zjištění, že v centru města jsou vyšší teploty vzduchu než na okraji. Ze třinácti Mendelových publikací bylo devět věnováno meteorologii, zajímavá je práce z roku 1871 Větrná smršť.
Svá pozorování prováděl nejprve v Pekařské ulici č. 100 v centu Brna, později se přesunul do prostoru kláštera na současném Mendelově náměstí. RNDr. Rožnovský poukázal na fakt, že je třeba si uvědomit, že G. J. Mendel věnoval meteorologii tolik času, co jiným vědním disciplínám. Jeho vlastnoruční zápisky z meteorologických pozorování od 1. 1. 1879 do konce srpna 1883 jsou dochovány v archivu brněnské pobočky ČHMÚ.
Další informace naleznete v příštím čísle týdeníku Zemědělec
