V České republice se stejně jako v ostatních zemích Evropské unie testují geneticky modifikované plodiny. Jedním z posledních letošních přírůstků je kukuřice DP-098140-6, která je tolerantní vůči herbicidům obsahujícím glyfosát a nebo látky inhibující acetolaktátsyntázu (např. sulfonylmočovina). Pro dovoz a zpracování by mohla být uvolněna do tří let. Zda se v unii bude vůbec pěstovat je především politickou otázkou.
Žádost o uvádění této plodiny do životního prostředí (tedy pro pokusy) podala společnost Pioneer HI-Bred Northern Europe Sales Division, GmbH. Jejím partnerem v tomto projektu je Syngenta Czech, s. r. o., která zajišťuje pokusy související s registrací herbicidů pro tuto plodinu. „Z našeho pohledu je to v tomto okamžiku herbicidní registrační pokus, který poslouží k získání výsledků nezbytných pro registraci zkoušených přípravků,“ uvedl Luděk Křehlík ze společnosti Syngenta.
„Rezistence vůči dvěma herbicidním látkám v jedné plodině umožňuje farmáři větší flexibilitu v ochraně proti plevelům,“ vysvětlil Dr. Heinz Degenhardt ze společnosti Pioneer důvody, které šlechtitele vedou ke kombinování odolností. Střídaní přípravků zároveň snižuje riziko vzniku rezistentních plevelů a samozřejmě je i nadále možné používat běžné herbicidy do kukuřice. Použití totálního herbicidu navíc rozšiřuje agrotechnické okno pro ochranu.
Jak Dr. Degenhardt uvedl, žádost o uvolnění této plodiny do oběhu (pro dovoz a zpracování na potraviny či krmivo) je podána také u orgánů Evropské unie: „Pokud proces proběhne normálním tempem, získáme povolení za dva až tři roky. V USA by měla být schválena na začátku roku 2009.“
Testování pátým rokem
Podrobné informace ke kukuřici DP-098140-6 uvádí Ministerstvo životního prostředí ČR v dokumentu, kterým povoluje její uvádění životního prostředí. Toleranci vůči glyfosátu kóduje v plodině gen gat4621, získaný z půdní bakterie Bacillus licheniformis. Jím produkovaný protein GAT4621 tuto účinnou látku detoxikuje. Inhibici acetolaktátsyntázy příslušnými herbicidy ruší druhý vnesený gen zm-hra, vzniklý modifikací genu kukuřice, který produkci této látky kóduje. Na produkovaný protein ZM-HRA inhibitor nepůsobí.
Jak se v povolení MŽP dále uvádí, oba geny slouží zároveň jako selekční markery, takže do plodiny není vnesen žádný další gen (dříve se pro tento účel používaly geny kódují rezistenci vůči antibiotikům, což slouží jako argument odpůrců GMP). Dokument ministerstva zároveň konstatuje, že hodnocení nezaznamenalo žádná rizika pro lidské zdraví, zdraví zvířat nebo pro životní prostředí zapříčiněné navrhovaným uvedením kukuřice 98140 pro polní pokusy.
Jak doplňuje, žádost se opírá také o konkrétní poznatky získané při polních pokusech se stejným materiálem prováděných v jiných státech. Od roku 2005 jich proběhlo několik v Chile, Argentině, Havaji, Portoriku a od roku 2006 v Kanadě. V roce 2007 se plodina testovala také v Evropě (Francie, Španělsko, Rumunsko). V tuzemsku se plodina testuje na třech smluvních pracovištích.
Nepřejí pěstování
Zda bude plodina v dohledné době povolena také pro pěstování není podle Dr. Degenhardta jisté. Zdůraznil totiž, že v Evropské unii čeká na takové uvolnění zhruba 15 modifikací, přičemž většina z nich dostala doporučení od Evropského úřadu bezpečnosti potravin (EFSA) a povolení by nemělo nic stát v cestě. To se ale z politických důvodů oddaluje. V současné době blokuje pozitivní rozhodnutí v Evropské komisi, kam většina žádostí nakonec dospěje, především komisař pro životní prostředí Stavros Dimas, konstatoval Dr. Degenhardt. Pěstování transgenní plodiny může být schváleno již Radou ministrů pro životní prostředí hlasováním zástupců členských států (pokud rozhodnutí nepadne, je na řadě EK), tam ale vetuje kladný výsledek Rakousko.
Velká část spotřebitelů se transgenních plodin spíše obává, ačkoliv jsou testovány mnohem více, než konvenční. Také tzv. „zelení aktivisté“ brojí především proti GM plodinám. Společnost Dupont, vlastnící Pioneer, ale získala odolnost vůči sulfonylmočovině také konvenčním šlechtěním, a to například u odrůdy slunečnice. Podobné plodiny mají i další agrochemické společnosti, jak v oblasti ochrany proti plevelům, tak chorobám. Ačkoliv je výsledná efekt stejný, žádnou pozornost aktivistů neláká.
