Výnosy i kvalitu luskovin ve velké míře ovlivňují povětrnostní podmínky za vegetace. Pěstitelé mohou zajistit lepší stav porostů používáním co nejkvalitnějšího osiva, nejen vysoce klíčivého, ale také s co možná nejvyšší vitalitou.
Pěstitelům se mnohanásobně vrátí investice do inokulace osiva přípravky obsahujícími hlízkové bakterie i přimoření některým biologickým stimulátorem. Velmi důležitou roli také hraje kvalitní založení porostu. Za vegetace je potřeba o porosty co nejlépe pečovat, v první řadě odstranit plevele.
Pro uznání partie osiva sóji i hrachu v současnosti stačí osmdesátiprocentní klíčivost. I v případě osiva vykazujícího vysokou klíčivost se polní vzcházivost může velmi lišit. Proto je žádoucí kromě standardního zjištění klíčivosti otestovat také vitalitu osiva. O rychlosti vzcházení na poli může napovědět i laboratorní stanovení energie klíčení, tedy počet vyklíčených semen v polovině doby testování klíčivosti. Toto běžně dělají akreditované semenářské laboratoře, ale pěstitelům obvykle údaje neposkytují. Nejen s některými metodami stanovení vitality osiva sóji seznámil účastníky seminářů Sója 2024 Ing. Pavel Procházka, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze. Ve své přednášce se především zaměřil na možné úpravy osiva sóji zlepšující jeho vitalitu a také se zmínil o pokusech s hrachem. Osivo by vždy mělo být vysoce vitální, inokulované a mořené.
Ing. Procházka ověřuje vitalitu osiva sóji pomocí dvou testů. Jedná se o test urychleného stárnutí a stanovení vodivosti výluhu semen. Tyto metody více vypovídají o skutečné kvalitě semen a bývají ve větším v souladu s polní vzcházivostí než laboratorní klíčivost. V pokusech Ing. Procházky se jako nejlepší řešení ukazuje kombinace obou zmíněných testů vitality. Při testu urychleného stárnutí jsou semena sóji po dobu tří dnů v klimatizované skříni vystavena působení vysoké teploty 41 °C a stoprocentní vlhkosti. Poté se založí běžným způsobem klíčivost. Při testování klíčivosti se porovnává osivo, které bylo podrobeno urychlenému stárnutí, s osivem, které tímto testováním neprošlo. U vitálnějších semen podrobených testu urychleného stárnutí se dosahuje vyšší klíčivosti než u semen s nízkou vitalitou. Velmi rychlý a jednoduchý test představuje zjišťování vodivosti výluhu semen. Výsledek je známý už po jednom dnu. Od každého vzorku osiva se odpočítá dvakrát padesát semen. Semena se vloží do 250 ml destilované vody. Test probíhá při teplotě 20 °C. Po 24 hodinách se konduktometrem změří vodivost výluhu. Platí pravidlo, že čím vyšší vodivosti dosahuje výluh, tím horší vitalitu lze u testovaných semen předpokládat.
Letošní novinku představuje pokus v Dubečně na Nymbursku. Mimo jiné se ověřuje možnost přilepení práškového inokulantu pomocí Coca coly v dávce 4 l/t osiva sóji. Nově se také zkouší ošetření osiva jeho vystavením elektromagnetickému vlnění po určitou dobu. Letos se v Dubečně porovnávaly tyto varianty ošetření osiva: 1. neošetřená kontrola, 2. Coca cola 4 l/t, 3. pulzní pole 30 minut záření plus inokulace Nitrazon humi sója 4 l/t, 4. Nitrazon humi sója 4 l/t, 5. Rizobin 350 g/ha a 6. Coca cola 4 l/t plus Rizobin 350 g/ha. Jak uvedl Ing. Procházka, všechny pokusné varianty dopadly lépe než neošetřená kontrola. Mimo jiné bylo zjištěno větší množství rostlin po vzejití i před sklizní. V pokusných variantách se navyšoval počet hlízek na kořenech s hlízkovými bakteriemi poutajícími vzdušný dusík a zvyšovala se výška rostlin. Po vzejití měla nejvyšší hustotu porostu varianta Nitrazon humi sója (57 rostlin). Stejná varianta měla i nejvyšší počet rostlin před sklizní, a to 50. Počet hlízek na kořenech byl zjištěn nejvyšší u varianty Coca cola plus Rizobin (3,8). Tato varianta spolu s variantou se samotným Rizobinem dosáhla i nejvyšší výšky rostlin 104 cm. Ve výzkumu se ověřuje i použití rozmanitých přírodních výluhů, například z kopřivy, tymiánu, papriky nebo dubové i smrkové kůry. Zkoušejí se sypké materiály skořice a sádra v kombinaci s pinolenem. Tyto pokusy se nacházejí ve fázi zkoušení laboratorní klíčivosti a vzcházivosti a byly založeny maloparcelkové polní pokusy v Červeném Újezdě na Praze-západ.
Ing. Hana Honsová, Ph.D.
Celý článek najdete v časopisu Farmář č. 12/2024.
Úvodní foto: Vysévání nenamořeného osiva představuje velké riziko
