Cizrna beraní (Cicer arietinum L.), někdy též označovaná jako římský hrách, patří mezi jednu z nejvýznamnějších a nejpěstovanějších luštěnin světa. Jedná se o jednoletou, samosprašnou rostlinu pěstovanou především v aridních a semiaridních oblastech, zejména v oblastech indického subkontinentu, západní Asie a severní Afriky. Mezi největší pěstitele a producenty této plodiny patří Indie, která ovládá 65 % světové produkce cizrny, dále pak Austrálie, Turecko, Etiopie, Myanmar, Rusko, Pákistán, Mexiko, USA, Kanada a Írán.
Na trhu existují dva hlavní typy cizrny označované jako desi a kabuli. Typ cizrny desi je rozšířenější a není jistě překvapením, že dominuje právě indické produkci. Pro pěstování tento typ vyžaduje semiaridní tropické oblasti, které indický sub-kontinent určitě nabízí. Semena cizrny typu desi jsou menší a typicky středně až tmavě hnědě zbarvená, včetně antokyanové pigmentace ve formě teček a skvrn. Semena jsou poněkud hranatá a jejich osemení je velmi silné. Semena typu desi jsou velmi podobná semenům planého předka kulturní cizrny. Převládající způsob úpravy a následné konzumace semen typu desi je nejprve jejich oloupání, tj. zbavení semen tlustého osemení, které odkryje dvě dělohy, jež se následně oddělí za vzniku rozpůlených semen. Takto rozpůlená semena se označují termínem dhal, který je v indické kuchyni univerzálně používaný pro jakákoliv rozpůlená semena luštěnin. Dalším zpracováním vzniká mouka, která se označuje jako besan.
Druhým typem kulturní cizrny je kabuli a od prvního typu se značně odlišuje. Semena jsou bílá nebo krémová s hladkým povrchem a kulatějším tvarem. Obecně jsou semena typu kabuli větší a těžší. Jejich osemení je mnohem tenčí a tvoří jen 5 % celkové hmotnosti semene. Proto se semena cizrny typu kabuli konzumují celá. Na středním východě je tento typ cizrny velmi populární a slouží jako základní surovina pro výrobu hummusu.
Přesto, že patří k velmi oblíbeným luštěninám s máslovou až oříškovou chutí a krémovou texturou, která je k sehnání v suchém či konzervovaném stavu takřka v každém obchodě, v České republice se prakticky nepěstuje. V minulosti byla pěstována na jižní Moravě a Slovensku. V České republice byla vyšlechtěna odrůda Irenka, která je typu desi a má hnědá tmavší semena. Situace v zemích Evropské unie je poslední tři roky poměrně stabilní a produkce cizrny činí průměrně 177 tis. tun. Od roku 2016 postupně docházelo ke zvyšování domácí spotřeby cizrny v zemích EU, kdy mezi lety 2016 a 2018 došlo k největšímu nárůstu následovaného mírných poklesem. Domácí spotřeba cizrny v EU-27 v roce 2023 činila 300 tis. tun.
Tyto a další informace naleznete v červnovém vydání časopisu Úroda (6/2024) v článku Ing. Veroniky Sedlákové, Ph.D., ze společnosti Agritec Plant Research, s. r. o.*
Úvodní fotografie: Květ cizrny Foto Veronika Sedláková
