Ochrana porostů před dřepčíkem olejkovým je samozřejmě záležitost konce léta a podzimu. A hlavně v tomto období lze také vývoji rezistence u populací tohoto druhu předcházet nebo ho brzdit. Citlivost k pyretroidům klesá, podíl rezistentních populací vzrůstá. Jaký je důvod, proč se o dřepčíkovi v souvislosti s rezistencí zmiňují autoři v článku zaměřeném na jarní škůdce řepky? Z výsledků sledování letové a reprodukční aktivity dřepčíka olejkového v porostech řepky je totiž zřejmé, že proces selekce směřující k růstu rezistence u populací dřepčíka olejkového k pyretroidům může být významně ovlivněn i tím, jak se provádí insekticidní postřiky v předjarním a jarním období.
Část dospělců dřepčíka olejkového v porostech přezimuje a na jaře pokračuje v rozmnožování a samice v kladení vajíček. Každou aplikací insekticidu provedenou v období mezi únorem až květnem zasahujeme do reprodukčního procesu tohoto druhu. Insekticid působí jako selekční faktor, který citlivější jedince z populace odstraňuje a vylučuje z reprodukce. Tímto způsobem četnost genů (alel) rezistence v průběhu času stoupá, roste podíl rezistentních jedinců a populace se stávají (na podzim) obtížněji kontrolovatelné. Toto je dobré vědět a brát na vědomí: způsob provedení ochrany porostů proti stonkovým krytonoscům a blýskáčkům má také dopad na vývoj rezistence dřepčíka olejkového k pyretroidům. Při současných značně omezených možnostech prostřídávat insekticidy s různým mechanismem účinku je velmi významné omezit zbytečné a nepřesné aplikace, varují autoři.
Z výsledků jejich testování je zřejmé, že krytonosec čtyřzubý je v ČR pod silným selekčním tlakem pyretroidů. To vede k úbytku citlivých a nárůstu četnosti rezistentních populací k této skupině insekticidů. Vývoj rezistence u krytonosce čtyřzubého k pyretroidům, a to jak ve smyslu časovém, tak i geografickém, může být relativně rychlý. Potřeba zapojit do ochrany porostů před krytonoscem čtyřzubým insekticidy s jiným mechanismem účinku, než vykazují pyretroidy a neonikotinoidy, se jeví jako kritická pro možnost zpomalit vývoj rezistence jeho populací k pyretroidům. Krytonosec čtyřzubý je v ČR méně citlivý k neonikotinoidu acetamiprid než krytonosec šešulový.
Význam blýskáčka řepkového jako škůdce poklesl z důvodu nižšího výskytu. Selekční tlak se tak měl kvůli menší potřebě zasahovat snížit. Přesto úroveň rezistence blýskáčka k pyretroidům u českých populací stále vzrůstá. Citlivost blýskáčka řepkového k neonikotinoidu acetamiprid je nižší než citlivost k. čtyřzubého i k. šešulového k této látce.
Nejméně problémovými jsou z hlediska možných dopadů fenoménu rezistence šešuloví škůdci: krytonosec šešulový a bejlomorka kapustová.
Výskyt rezistentních populací dřepčíka olejkového k pyretroidům v posledních letech vzrůstá, k tomu přispívají i jarní a předjarní aplikace této skupiny insekticidů do porostů řepek.
Toto téma podrobně a přehledně rozebírá článek zveřejněný v dubnovém vydání časopisu Úroda (4/2023).*
