Mšice broskvoňová (Myzus persicae, Sulzer., Hemiptera: Aphididae) je významným celosvětově rozšířeným škůdcem, který napadá široké spektrum hospodářsky důležitých plodin. V posledních letech způsobuje v České republice na polích řepky v podzimním období významné škody. Ty vznikají jak přímým sáním na rostlinách a produkcí medovice, tak nepřímo přenosem fytopatogenních virů, především viru žloutenky vodnice (TuYV).
V roce 2019 byla v laboratoři Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i. (VÚRV) hodnocena citlivost populací mšice broskvoňové k přípravkům ze skupiny organofosfátů (Reldan 22), pyrethroidů (Vaztak Active) a selektivních karbamátů (Pirimor 50 WG). V dalších testech byla na populacích mšice broskvoňové z lokalit Litohlavy, Zábřeh a Lichnov chovaných v laboratoři (sebraných v roce 2019) hodnocena jejich citlivost k přípravkům Transform (sulfoxaflor), Mospilan (acetamiprid), Teppeki (flonicamid), Benevia (cyantraniliprole) a Movento (spirotetramat). Tyto přípravky nejsou kromě zmíněného Teppeki do řepky na mšici broskvoňovou registrovány. Cílem odborníků z VÚRV bylo ověřit jejich účinnost pro možné rozšíření registrace.
Článek zveřejněný v časopise Úroda (1/2021) uvádí další podrobné informace. Autoři zjistili, že testované populace mšice broskvoňové vykazovaly vysokou citlivost k organofosfátu (Reldan 22) a v předchozích testech také k neonikotinoidům (Biscaya). Pro oba uvedené přípravky však byla registrace ukončena. Výsledky biologických testů z roku 2019 prokázaly vysoký stupeň rezistence k pyrethroidům (Vaztak) u všech testovaných populací s výjimkou jedné a stejně tak vysokou rezistenci ke karbamátům (Pirimor). Použití přípravků z těchto dvou skupin účinných látek (pyrethroidy, karbamáty) se proti mšici broskvoňové na řepce nedoporučuje.
V současné době lze z registrovaných přípravků na ochranu ozimé řepky proti mšici broskvoňové doporučit přípravek Teppeki (flonicamid). Ten v daných testech prokázal v případě 100% i 20% koncentrace dostatečnou účinnost. Do budoucna proti mšici broskvoňové, v případě registrace, autoři doporučují také přípravky Transform (sulfoxaflor) a Mospilan (acetamiprid). Oba tyto přípravky se v testech ukázaly jako vysoce účinné. Přípravek Movento při použití testu IRAC č. 019, uvedeném v článku, neprokázal dostatečnou účinnost. Nicméně v případě použití metody ponořovacího testu (IRAC č. 1) vykazovalo Movento 100% účinnost. Tato účinná látka vykazuje pravděpodobně vyšší účinky kontaktní než požerové. Přípravek Movento je povolen do brambor a z předběžných zpráv pěstitelů vychází jako vysoce účinný na mšici broskvoňovou.
Tyto a další informace přináší článek zveřejněný v časopise Úroda, za jehož realizací stoují autorký kolektiv: Ing. Tomáš Hovorka, prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc., a Ing. Jitka Stará, Ph.D., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně (první autor též působí na České zemědělské univerzitě v Praze).*
