Čiroky a béry jako strniskové meziplodiny

V posledních letech dochází v důsledku časnějších termínů sklizně zrnin, vyvolaných především nedostatkem vody, ke vzniku delšího meziporostního období vhodného pro pěstování strniskových meziplodin. Posunutí termínu výsevu meziplodin mnohdy již do července či začátku srpna je jednoznačně spojeno s prodloužením období využití slunečního záření a s nárůstem délky periody s vyšší teplotou vzduchu a půdy. Časnější termíny výsevu rovněž prodlužují dobu vegetace strniskových meziplodin na základě oddálení ukončení růstu porostů s příchodem nízkých teplot či přízemních mrazíků. Na druhou stranu se prodlužuje období vegetace, kde je limitujícím faktorem voda.

Kombinace vyšších teplot vzduchu a půdy při současném vysokém riziku působení vodního stresu na rostliny po delší dobu vegetace je důvodem pro hledání nových druhů využitelných jako strniskové meziplodiny, především ve skupině rostlin s C4 typem fotosyntézy. Někteří zástupci této skupiny se vyznačují velmi dobrou schopností využití vody i při jejím nižším obsahu v půdě a zároveň vyžadují vyšší teploty vzduchu a půdy pro tvorbu nadzemní a podzemní biomasy. Za vhodné druhy využitelné jako strniskové meziplodiny tak lze považovat zástupce rodu čirok (Sorghum) a bér (Setaria), uvádí článek kolektivu autorů v čele s doc. Ing. Václavem Brantem, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze, v časopise Úroda.*

Za účelem ověření využitelnosti vybraných zástupců kulturních druhů z rodu čirok a bér jako strniskových meziplodin byly založeny přesné polní experimenty na pokusných plochách Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., (VÚRV) v Praze-Ruzyni. V rámci experimentů byl hodnocen čirok zrnový (odrůda Ruzrok, výsevek činil 26 kg/ha) a dvě odrůdy béru italského (Ruberit a Rucereus, výsevek u obou odrůd odpovídal 23 kg/ha). Jak uvádějí autoři článku, provedené experimenty prokázaly, že při časných výsevech strniskových meziplodin lze jako vhodné druhy využít jak čirok zrnový (odrůda Ruzrok), tak bér italský (odrůdy Ruberit a Rucereus). Tyto druhy velmi pozitivně reagují na teplý průběh počasí a vykazují rostoucí dynamiku produkce biomasy i při nižší míře dostupnosti vody. Jejich využití však není spojeno jen s produkcí nadzemní biomasy, ale nabízejí i velmi dobré prokořenění půdy a produkci nadzemní biomasy. S narůstající výškou porostů a dostatečnou produkcí nadzemní biomasy lze uvažovat o využití meziplodiny pro produkci biomasy, například pro krmení hospodářských zvířat. Využitelnost těchto druhů je rovněž spojována s možností omezení rozvoje chorob a škůdců na základě přímého alelopatického působení i působení chemických látek uvolňujících se z mrtvé biomasy rostliny.

Více informací přináší článek kolektivu autorů (doc. Ing. Václav Brant, Ph.D.¹, Ing. Jiří Hermuth², Ing. Petr Zábranský, Ph.D.¹, Ing. Michaela Škeříková, Ph.D.¹, doc. Ing. Milan Kroulík, Ph.D.¹, Ing. Roman Pavela, Ph.D. ², Oldřich Zavřel³, dipl. geolog Michael Hofbauer¹, ¹Česká zemědělská univerzita v Praze, ²Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., ³SEED SERVICE s. r. o.) v únorovém vydání časopisu Úroda (2/2019, str. 39–44).