Cílené pěstování rizikových rostlin

Názory na cílené pěstování energetických rostlin, rizikových z hlediska ohrožení místních druhů, jsou rozdílné – od jednoznačné podpory až k absolutnímu odmítání. Výrazně se liší i zákonné možnosti uplatnění invazních nepůvodních druhů rostlin v jednotlivých evropských zemích

Snižování biologické rozmanitosti je dnes globální problém. Pěstování rostlin, které mohou nepříznivě ovlivňovat biodiverzitu, je proto předmětem rozsáhlé právní úpravy jak na mezinárodní úrovni, tak i na úrovni Evropské unie. To následně ovlivňuje i obsah českých právních předpisů. Regulace introdukce těchto druhů patří mezi základní hmotně-právní a procedurální pravidla ochrany přírody a životního prostředí jako celku.

Mezinárodní smlouvy

V souvislosti s negativními dopady šíření invazních druhů bylo v minulosti přijato několik mezinárodních smluv, z nichž nejvýznamnější jsou: Úmluva o ochraně rostlin (Řím 1951), Úmluva o ochraně evropské fauny, flóry a přírodních stanovišť (Bern 1979) a Úmluva o biologické rozmanitosti (Rio de Janeiro 1992).

Podle úmluvy z Rio de Janeira každá smluvní strana zabrání vysazování, bude regulovat nebo vyhubí vetřelecké invazní druhy, které ohrožují ekosystémy, bude-li to možné a vhodné. Článek 8 této úmluvy by měl být účinně naplňován prostřednictvím uplatňování principu předběžné opatrnosti. Tento princip je vyjádřen v § 13 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Ze znění tohoto paragrafu vyplývá, že nedostatek vědeckého poznání nemůže být důvodem pro nepřijetí preventivních opatření proti zavlékání či vysazování potenciálních invazních druhů (blíže Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR).

Evropské směrnice

Mezi relevantní evropské směrnice patří například Směrnice o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (92/43/EHS), podle níž mají členské státy zajistit, aby záměrné vysazení nepůvodních druhů do volné přírody bylo regulováno, a pokud to považují za nezbytné, mohou takové vysazování zakázat. Významná je i Směrnice Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství.

Česká republika je také členem Evropské organizace pro ochranu rostlin (European and Mediterranean Plant Protection Organization - EPPO). Tato organizace vede seznam nebezpečných invazních rostlin a jelikož některé z nich se pěstují jako obnovitelný zdroj energie, vydala Rada EPPO v září 2007 doporučení, ve kterém varuje před touto rizikovou činností a klade důraz na přijímání preventivních opatření zabraňujících rozšíření invazních nepůvodních rostlin.

Existují velké rozdíly

Možnosti pěstování těchto rostlin se v evropských zemích velmi liší, což lze doložit na příkladu relevantní německé, švýcarské a slovenské právní úpravy.

• V Německu je problematika invazních nepůvodních druhů je upravena zejména ve spolkovém zákoně na ochranu přírody (Bundesnaturschutzgesetz - BGBl. I S. 2542). Nepůvodním vetřeleckým a invazním druhům se věnuje § 40. Hlavním cílem této úpravy je prevence a snaha o zabránění šíření těchto druhů a souvisejících negativních dopadů na ekosystémy, stanoviště, a druhy původní. Pro zemědělství a lesnictví jsou však stanoveny výjimky, a to i z povinnosti získat povolení k pěstování těchto rostlin.
• Švýcarský Spolkový zákon o ochraně životního prostředí (SR 451 Bundesgesetz über den Umweltschutz - Umweltschutzgesetz, USG) sice ve svém článku 23 stanoví výjimky z povinnosti získat povolení pro vysazování nepůvodních druhů mj. i pro zemědělství, avšak Nařízení o nakládání s organismy (SR 814.911 Verordnung über den Umgang mit Organismen in der Umwelt - Freisetzungsverordnung, FrSV) v článku 15, upravujícím podmínky ochrany lidí, zvířat, životního prostředí a biodiverzity před vetřeleckými druhy  v odst. 2 zakazuje nakládání s invazními vetřeleckými zvířaty a rostlinami uvedenými v příloze 2. Výjimkou jsou pouze opatření k jejich potlačování. Pouze ve výjimečných případech a za stanovených podmínek může Spolkový úřad pro životní prostředí (BAFU) povolit výjimku .
• Slovenský zákon č. 543/2002 Z.z., o ochrane prírody a krajiny v § 7 (ochrana prirodzeného druhového zloženina ekosystémov), odst. 3, zakazuje invazní druhy mj. pěstovat, přičemž v odst. 8 stanoví, že "Zoznam inváznych druhov a spôsoby ich odstraňovania ustanoví všeobecne záväzný právny predpis, ktorý vydá ministerstvo". Tímto předpisem je vyhláška MŽP SR č. 24/2003 Z.z.

Úprava v České republice

Záměrné rozšiřování geograficky nepůvodního druhu rostliny je podle § 5 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, možné jen na základě povolení orgánu ochrany přírody (nehospodaří-li se podle schváleného lesního hospodářského plánu apod.). Jelikož je toto ustanovení součástí tzv. obecné ochrany rostlin a živočichů, u jednotlivých kategorií zvláště chráněných území je zákaz povolování nebo uskutečňování záměrného rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů součástí základních ochranných podmínek těchto území. Povolení orgánů ochrany přírody je nezbytné i pro záměrné rozšiřování křížence druhů rostlin (podle § 5 odst. 5 zákona č. 114/1992 Sb.).

Na problematiku šíření invazních nepůvodních druhů se vztahuje i zákon č. 289/1995 Sb. (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a také zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, ve znění pozdějších předpisů. Seznam invazních škodlivých organismů, podléhajících monitoringu, obsahuje prováděcí právní předpis, kterým je vyhláška č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů.

Pěstováním invazních rostlin k energetickému využití se zabývá i vyhláška č. 482/2005 Sb. o stanovení druhů, způsobů využití a parametrů biomasy při podpoře výroby elektřiny z biomasy, ve znění pozdějších předpisů, kterou ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 12 odst. 1 zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), k provedení § 3 odst. 1 a 2 zákona, v § 3 vyhlášky druhy biomasy, které jsou předmětem podpory. Podle třetího odstavce § 3 vyhlášky č. 482/2005 Sb. jsou z této podpory vyloučeny invazní a expanzivní druhy vyšších rostlin (i rostlinná hmota z nich), které narušují funkci ekosystémů a mohou způsobovat hospodářské škody (výjimkou je elektřina vyrobená z rostlinné hmoty vzniklé odstraněním těchto rostlin z jejich stávajících stanovišť z důvodu škodlivosti). Tyto druhy jsou stanoveny v příloze č. 2 vyhlášky č. 482/2005 Sb. Některé druhy jsou označeny hvězdičkou. V poznámce k tabulce je uvedeno, že „druhy označené hvězdičkou jsou předmětem monitoringu rostlinolékařské správy a vyhodnocování rizika podle § 10 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 626/2004 Sb., a jsou uvedeny jako invazní škodlivé organismy v příloze č. 8 vyhlášky č. 330/2004 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů“. Účelem tohoto omezení je zamezit účelovému pěstování těchto rostlin pro energetické využití, které by výrazně zvýšilo riziko jejich nekontrolovaného rozšíření do krajiny (i když některé z nich se již do přírody rozšířily a udržení jejich populace v přijatelné míře stojí nemalé úsilí a finanční prostředky).Poznámka k tabulce sdílí stejný režim jako poznámka pod čarou (nemá přímý normativní obsah, je pouze skutečností, která jasně informuje o vůli historického zákonodárce), a proto zrušení vyhlášky č. 330/2004 Sb. a její nahrazení vyhláškou č. 215/2008 Sb., jejíž příloha č. 8 již některé druhy označené hvězdičkou neobsahuje, nemění obsah vyhlášky č. 482/2005 Sb.

Kromě výše uvedených právních předpisů se na problematiku omezování šíření nepůvodních invazních organismů se v České republice vztahují i další zákony a vyhlášky.

Seznam vhodných rostlin

V České republice je tato oblast předmětem výzkumu, který bere zřetel na ochranu přírody a krajiny. Například oddělení fytoenergetiky Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., vypracovalo Seznam rostlin vhodných k pěstování za účelem využití biomasy pro energetické účely z pohledu minimalizace rizik pro ochranu přírody a krajiny. V tomto seznamu jsou rozlišeny hlavní nebezpečné invazní druhy, invazní druhy a nepůvodní druhy. Současně jsou označeny rostliny vyžadující souhlas orgánu ochrany přírody podle zákona č. 114/1992 Sb. (nepůvodní druhy), jakož i podmínky, za kterých lze povolit pěstování, tj. které rostliny lze pěstovat pouze mimo zvláště chráněná území. Seznam byl aktualizován v prosinci minulého roku.

I když je pěstování invazních nepůvodních druhů rostlin příslušným orgánem ochrany přírody v dané lokalitě povoleno, vždy je třeba dbát na předběžnou opatrnost a zajistit provedení preventivních opatření, která by zabraňovala jejich šíření a ohrožování biodiverzity. Ne všechny evropské země jsou ale ochotny toto riziko podstupovat a záměrné vysazování invazních nepůvodních druhů pro energetické využití je v nich buď prakticky vyloučeno, nebo přímo zakázáno.

Mgr. Helena Doležalová, Masarykova univerzita v Brně, Právnická fakulta