Kukuřice setá (Zea mays L.) patří mezi hlavní plodiny pěstované v České republice, ale i na celém světě. Její využití je velmi široké, ať už se jedná o potravinu pro lidskou spotřebu, surovinu pro výrobu biopaliva nebo krmivo pro dobytek. Jelikož se u nás jedná o hojně pěstovanou plodinu, vyskytuje se na polích i značně vysoké množství patogenů. Způsobují choroby, které mohou negativně ovlivnit výnos a kvalitu zrna, ale i zelené hmoty pro silážování. V tomto článku se zaměříme na jejich projevy, příčiny a způsoby, jak těmto problémům čelit.
Tématu se věnují Bc. Antonín Drda a Ing. Jakub Prudil ze společnosti Zemědělský výzkum, spol. s r. o. v týdeníku Zemědělec č. 47/2024. Autoři připomínají, že kořenové choroby nejsou zprvu tak viditelné jako choroby listů či palic, jsou však přinejmenším stejně tak nebezpečné. Jednou z nejčastějších kořenových chorob kukuřice je hniloba kořenů způsobena původci Pythium spp., Fusarium spp., Rhizoctonia solani a Phytophthora spp. Kořeny napadené těmito patogeny ztrácí svoji funkčnost, což vede k omezenému příjmu vody a živin. To má za následek polehání rostliny, zlomení báze a v některých případech i odumření celé rostliny. Při klíčení dochází k mokvání a hnědnutí hypokotylu a kořenů. Ochrana před těmito patogeny spočívá ve fungicidním moření osiva, vyrovnané výživě a agrohygieně. Prevence před kořenovými chorobami kukuřice zahrnuje také správnou rotaci plodin, minimalizaci zhutnění půdy a zlepšení odvodnění, což snižuje riziko rozvoje kořenových chorob.
Hniloby stonků kukuřice jsou způsobeny například patogeny rodu Fusarium, Diplodia maydis a Colletotrichum graminicola a dalšími. Ty zapříčiňují špatné klíčení osiva a v pozdějších fázích vývoje rostliny způsobují hnědé skvrny na bázi stébla a následovné zlomení rostliny. Správným zpracováním a zapravením posklizňových zbytků můžeme těmto problémům předejít, upozorňují autoři.*
Úvodní snímek: Průřez hálkou způsobenou napadením snětí kukuřičnou Foto Antonín Drda
