Kořeny jsou pro rostliny základním orgánem, bez kterého není možný dostatečný příjem vody a živin. Zdravé kořeny jsou tak nenahraditelné pro celkový dobrý růst, bez zdravých kořenů nemůže rostlina podat požadovaný výkon – výnos. Při jejich snížené činnosti logicky dochází ke stagnaci nebo i snižování průměrných výnosů a je snaha určit důvody tohoto stavu. V posledních přibližně patnácti letech nabývá problematika zdraví kořenů rostlin stále více na významu a věnuje se jí stále více pracovišť. Mimo jiné je to dáno růstem výskytu chorob kořenů mnoha polních plodin, a to nejen u nás, ale v řadě dalších zemí světa.
Podle doc. Ing. Evženie Prokinové, CSc., existuje řada prací, které dokládají vliv různých faktorů na kořeny rostlin. Studium růstu, funkcí a zdraví kořenů a faktorů, které je ovlivňují, je poměrně náročné a zatím asi nikdo neumí posoudit všechny vazby probíhající v půdním prostředí komplexně. Jde o velké množství vzájemně se ovlivňujících činitelů neživých a živých. Zatím neumíme metodicky zvládnout a vyhodnotit pokusy, jež by zohledňovaly všechny možné vlivy. Teprve v poslední době se objevují metody, které umožňují sledovat vývoj a zdraví kořenů podrobněji, přesto jsou publikované výsledky často rozporné. To je dáno mimo jiné faktem, že jednotliví výzkumníci pracují s různými odrůdami, v odlišných půdně-klimatických podmínkách, používají různé přípravky na ochranu rostlin, byť se stejnou účinnou látkou, v detailech se liší i pěstební technologie, uvádí ve svém článku v časopise Úroda doc. Prokinová.
Příčiny chorob kořenů rostlin mohou podle ní být obecně jak abiotické, tak vyvolané fytopatogenními mikroorganismy. Kořeny mohou být samozřejmě poškozeny i škůdci, popřípadě mechanicky. Většině z nás se ale v souvislosti s pojmem choroby kořenů automaticky vybaví choroby vyvolané fytopatogenními organismy, převážně mikroskopickými houbami. V případě chorob kořenů obilnin se jedná o relativně malou skupinu většinou půdních hub, které vyvolávají natolik závažná onemocnění, že dochází k hospodářským ztrátám. Některé z nich napadají širší okruh hostitelů, jiné parazitují jen na rostlinách čeledi Poaceae. Patogeny napadající kořeny obilnin vesměs řadíme do skupiny chorob pat stébel, připomněla autorka.
Za základ ochrany kořenů považuje preventivní opatření vedoucí k ozdravění půdy a dosažení maximální různorodosti půdních organismů, která zajistí, že se žádný druh – tedy ani patogen – nepřemnoží nad únosnou míru a nezpůsobí hospodářskou ztrátu.*
Více informací přináší červencové vydání časopisu Úroda.
