Když se ve Stehelčevsi u Kladna koná seminář o máku, stále obtížněji se v okolí sálu obecního úřadu hledá místo k zaparkování. Zájem o tuto plodinu roste a není divu. Má příznivou ekonomiku a většina produkce se prodává do zahraničí. Cena v posledních letech přestala kolísat, v únoru letošního roku dosáhla dokonce 47 korun za kilogram. A to je již příliš mnoho, soudí sdružení Český mák.
„Při ceně 45 korun za kilogram se tu mohou objevit takoví pěstitelé, o kterých se nám ani nesnilo,“ varuje prof. Ing. Jan Vašák, CSc., člen představenstva sdružení, na počátku semináře. Dosud byly plochy máku v České republice porovnatelné jen s Tureckem a obě země se držely na světové špičce. V okolních evropských zemích mák příliš nepěstovali. Nikoliv kvůli omezením, jak se často tradovalo, ale především proto, že to nebylo ekonomické. „Maďarsko, Francie, Rakousko a další státy ale malé plochy mají a rozšíření by nemusel být problém, zvláště poté, co se v příslušných státech uplatní decoupling,“ upozorňuje prof. Vašák na spící konkurenci. V Evropě se v roce 2005 podle Eurostatu mák pěstoval na 77 tisících ha, Turecko mělo tehdy ještě 32 tisíc ha, na třetím místě byla zmiňovaná Francie s 13 tisíci ha, dominovala Česká republika. Ukrajina, další z významných hráčů, má sice pěstování máku spojeno s výraznými restrikcemi, dostatečně vysoká cena ale může vše usnadnit.
„Nadto je třeba počítat s tím, že mák je věc zbytná, na pečivu jej lze nahradit například sezamovým semínkem,“ upozorňuje Ing. Zdeněk Kosek, výkonný ředitel sdružení Český mák a jednatel Český mák s. r. o. Pro pěstitele má zároveň nepříjemnou zprávu. Cena morfinu na světových trzích klesá, o tom se hovoří dlouho. Již v minulém roce měla akciová společnost Zentiva, hlavní a jediný odběratel makoviny, problémy s výkupem. Pro letošní sklizeň jí tedy nezbylo než nastavit tvrdé podmínky. Vykoupí jen 1500 tun makoviny, přičemž cena bude zajímavá až od 0,5% obsahu morfinu, ačkoliv spodní hranice je stále stanovena na 0,25 %. O konkrétních cenách se zatím ještě jedná.
„Ze současnými odrůdami se to nedá udělat, to by musel být výjimečný rok,“ reaguje při našem rozhovoru na půlprocentní hranici Ing. Kosek. Analýza dvou stovek vzorků z roku 2006, které prezentovala Ing. Helena Zukalová, CSc., z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU), ukázala, že by se přes ni přehouply jen 3 % z nich. Rok nicméně nebyl nejlepší, část morfinu vyplavily deště. Ing. Kosek ale stejně vidí jako jedinou možnost použití odrůd Malsar nebo Major při současném použití adaptéru, který sklidí pouze palici s 10 cm stonku. Možné je také využít nové maďarské odrůdy Buddha, která při vyšším obsahu morfinu v makovině poskytuje uspokojivou úrodu semen.
Morfin není vše
„Honba za morfinem by se ale pěstitelům nemusela vyplatit,“ varuje prof. Vašák. Společnost je náchylná k novodobým běsům a pěstování vysokomorfinových máků (obvykle se pod tímto pojmem rozumí 2% a vyšší obsah morfinu) by mohlo přinést restrikce. Toxikomani poškozují porosty máku každý rok. Nicméně jen v malé míře právě proto, že dosud požívané odrůdy mají nízký obsah morfinu a téměř nemléčí.
Svoje zkušenosti s nimi má také Ing. Petr Frühauf ze společnosti Penta, spol. s. r. o., která hospodaří v Dřetovicích a mák pěstuje na 120 hektarech. Nařezané makovice nachází každý rok (s výjimkou loňského), někdy zloději sklidí celé makovice, škody ale nejsou velké. Policii se jednou podařilo chytit čtveřici vcelku neškodných studentů, podruhé se ale Ing. Frühauf setkal s agresivní osádkou vozu s německou SPZ. „Plochy máku bychom nicméně rádi rozšířili až na 180 ha. Máme pro to jak technologii, tak zkušenosti. V některých letech dosahujeme výnosu semen 1,5 t/ha, i v loňském roce s deštivým závěrem to bylo nadprůměrných 0,85 t/ha,“ vypočítává agronom.
„Tržby za makovinu se pohybují pouze kolem 40 – 50 milionů korun, zatímco u semen je to miliarda,“ dává ke zvážení prof. Vašák. V České republice vidí reálný prostor pro sto tisíc hektarů máku s vývozem 50 tisíc tun semen, což by pokrylo třetinu světové spotřeby. Kolik hektarů bude v letošním roce mákem oseto, odhadovat nechce, ale pokles se z pochopitelných důvodů očekávat nedá. Odbyt zřejmě bude, loni se podařilo získat nové trhy v USA, Skandinávii, Británii a rozšířit v Ruské federaci.
Informace mají svoji cenu
Sdružení Český mák poskytuje svým členům velké množství služeb, podílí se na pokusech s herbicidy, fungicidy, stimulátory, odrůdami, podařilo se mu prosadit rozšíření registrace mnoha klíčových přípravků. Od roku 2000, kdy vzniklo, se počet jeho členů zdvojnásobil. Nyní jich je 230. Loni pěstovali mák na téměř 18 tisících hektarech, což je zhruba třetina celkových ploch. Není to málo, ačkoliv Ing. Kosek spokojen není a uvítal by větší zastoupení.
Získané zkušenosti sdružení předává právě na takových seminářích, jaký proběhl ve Stehelčevsi, popřípadě na polních dnech. Těžko získávané informace mají nicméně svoji hodnotu. Letos ji sdružení vyčíslilo pro nečleny ve vstupném na 1100 Kč, kdysi se začínalo na rovné stovce. Zájem ale není malý, každý z pětice letošních seminářů navštívilo v průměru sto účastníků.
Správné ošetření sype
Semináře jsou každoročně nabity informacemi. I ten letošní přinesl mnoho zajímavých výsledků. Jak je obecně známo, mák je poměrně citlivý na herbicidy, ale také na zaplevelení. Proto se stále hledají optimální přípravky a kombinace, používají se listová hnojiva či stimulátory růstu pro odstranění deprese.
Souhrn výsledků přednesl Ing. Pavel Cihlář, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze. Z pohledu výnosu se v pokusech v Červeném Újezdě ukázala jako velmi efektivní preemergentní kombinace Tolurex 50 SC (1 l/ha) + Command 36 CS (0,15 l/ha) s výnosem semen 2,3 t/ha (neošetřená kontrola měla 2,37). Nicméně, nepotlačila plně všechny plevele, vydržely zvláště merlík a laskavec, což pro některé pěstitele není příjemné. Na druhém místě bylo Callisto 480 SC v dávce 0,25 l/ha v tank-mixu s DAM 390 (2,08 t/ha) s porostem v bezplevelném stavu. Jeho registrace pro tuto formu aplikace se pěstitelé zřejmě dočkají již letos. Příští rok snad dojde i na povolení přípravku Monitor 75 WDG, který úspěšně testoval Ing. Karel Klem, Ph.D., ze společnosti Agrotest Fyto, s. r. o., v dávce 13 – 26 g/ha.
Již zmíněné Callisto, jehož postemergentní použití Ing. Cihlář v roce 2006 otestoval ve větší míře, poskytovalo v kombinaci se stimulátory zajímavé výsledky. Pokud byl za deset dní po herbicidním ošetření tímto přípravkem aplikován Wuxal SUS Boron (2 l/ha) a za dalších deset dní Wuxal Microplant (2 l/ha), výnos se zvýšil o 23 % proti kontrole. Také se ukázalo, že tank-mix stimulátoru a herbicidu obecně není vhodný, v některých případech byl efekt dokonce negativní. Opravdu zajímavý výsledek přinesla aplikace přípravku Atonik Pro (0,2 l/ha) v 5% roztoku močoviny sedm až deset dní po postemergentní aplikaci Callista (0,2 l/ha). Nárůst výnosu byl 72 % proti herbicidem neošetřené kontrole. Takový výsledek není příliš běžný, proto Ing. Cihlář důrazně upozornil, že jde o jednoletý pokus, který je třeba ještě ověřit.
Výnosy zdvihá také aplikace fungicidů, zatím jsou povoleny dva přípravky, které se podle pokusů nejlépe osvědčily ve sledu Caramba (0,8 l/ha, BBCH 39) a Discus (0,2 l/ha, BBCH 59). Nárůst výnosu se pohyboval v rozmezí 21 – 28 % proti kontrole. Jak ale ukazují pokusy Českého máku, při aplikaci před květem dýchají této dvojici na záda další přípravky: Alto Combi, Bumper Super (v kombinaci s Agrovitalem) či Orius 25 EW.
Novinky budou
Do budoucna se mohou pěstitelé těšit na nově povolené odrůdy (letos zřejmě bude jedna bělosemenná), zvážit by měli ošetření osiva technologií e-ventus a také jeho kalibraci. Pro vysokou polní vzcházivost a vyšší výnosy je obecně vhodné sít těžká a středně velká semena, zjistil v pokusech Ing. Petr Pšenička z ČZU. Konkrétní hodnoty se ale liší podle odrůdy.
Výživa je další podstatný bod, kterému se věnoval prof. Ing. Rostislav Richter, DrSc., z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Na hnojení fosforem a především draslíkem, který v pokusech výrazně zvedl výnos semen i makoviny, je již vcelku pozdě. Na řadě je tedy hnojení dusíkem, kde se velmi efektně projevila močovina (120 kg N/ha), ale také LAV či DASA. Efektivnost dusíkatého hnojení lze zvýšit dělenou výživou, a dostatečnou dávkou (120 kg N/ha).
Pokud se některý z pěstitelů máku obává, že jeho porosty poškodí mráz, kroupy, vítr či bahno, může se včas obrátit na Agra pojišťovnu, kde se od letošního roku může proti těmto pohromám pojistit. Členové sdružení budou mít i v tomto případě malou výhodu v příznivější ceně.
Všechno ukazuje, že pěstování máku v České republice nabralo správný směr. Zbývá tedy jen doufat, že z něj nevybočí a rozšiřování šedomodrých polí nebude ani do budoucna nic omezovat. Rozhodně ne takovým způsobem jako v Tasmánii, kde je vstup na plochy vysokomorfinových máků trestán pokutou 3000 dolarů až dvěma roky vězení, jak zjistila (nikoliv na vlastní kůži) spolu s dalšími zajímavostmi dvoučlenná výprava, kterou přednedávnem sdružení Český mák do tohoto státu vyslalo.
