„Naším cílem je vštípit studentům zásady, které budou ctít ve svém výzkumu i v praxi. Je to zejména důraz na udržitelnou budoucnost, což v zásadě znamená omezit nebo zmírnit dopady lidské činnosti na život příštích generací. Reagujeme na současné výzvy a v rámci pestrého portfolia vědních oborů se snažíme eliminovat rizika spojená s klimatickou změnou, energetickou nebo potravinovou krizí a podobně. V tomto duchu jsme také připravili program naší univerzity na Zemi živitelce,“ uvedl rektor ČZU Petr Sklenička.
Prezentace České zemědělské univerzity tak po celých šest dní zájemcům poskytovala vhled do témat jako precizní zemědělství, alternativní potrava budoucnosti, potravinová bezpečnost, klimatická změna a podobně. Celodřevěnou konstrukci stánku již dříve pro Zemi živitelku navrhli a vyrobili studenti Fakulty lesnické a dřevařské. A protože otazníků kolem lesa je víc než dost, odborníci z této fakulty měli plné ruce práce s vysvětlováním, zda a jak pokračuje kůrovcová kalamita a co s ní v budoucnu můžeme dělat, jak by měly vypadat lesy, které budou odolávat změnám klimatu a škůdcům, nebo jak nám v boji se suchem pomáhá hydrogel.
Do lesů a polí se stále častěji vydávají drony, ať už kvůli monitorování terénu, nebo jako pomocníci zemědělců a lesníků v rámci precizního zemědělství. Česká zemědělská univerzita má patent na aplikační drony, které vyvinuli a vyrábějí vědci na Technické fakultě. Na Zemi živitelce nemohly chybět. Jak zdůraznil Petr Hnízdil z týmu odborníků této fakulty, jejich drony představují cestu, jak ušetřit přírodu zbytečných zásahů za využití moderních technologií. „Jde o aplikační drony, schopné monitorovat terén a šetrně distribuovat chemické prostředky na rostliny v rámci precizního zemědělství. A jsou to naprosto unikátní stroje, které byly od první skici nakresleny a vyprojektovány na Technické fakultě a zde svépomocí vyrobeny. Koncepce precizního zemědělství také pochází z ČZU, takže je to artikl, na který má naše univerzita copyright.“ Už nyní se testuje úplná novinka, lesní dron jménem Foresthor, který má pomáhat při výsadbě nových stromků. Veřejnosti bude představen na podzim.
Plýtvání potravinami se snaží svými vynálezy zamezit Matěj Božik a jeho tým z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů. Na Zemi živitelku přijeli se svým největším hitem, třívrstvým pytlem na dlouhodobé skladování brambor jménem Zembag. Představili zde i jiné zajímavosti. Zembag vyvinul Terpenix, tedy spin-off společnost České zemědělské univerzity v Praze. Je to několikavrstvý pytel a v něm je speciální stabilizovaná kmínová silice, která efektivně brání klíčení brambor. „Inspirovali jsme se původními pěstiteli brambor, Jihoameričany, kteří používali podobný systém, jenže ne ve formě pytle, ale tzv. krechtování. Jednoduše zakopávali brambory pod zem s bylinkami, které měly podobně účinné látky jako náš kmín. Takový systém funguje i v našem pytli, který zabraňuje přístupu světla, aby brambory nezezelenaly, uchovává dostatečnou vlhkost vzduchu, aby nevysychaly, a zároveň zabraňuje klíčení díky kmínové silici. Máme tu i pokusy delší než dvanáct měsíců, kdy brambory byly ještě v relativně dobrém stavu,“ vysvětluje další z týmu docent Pavel Klouček.
Lýkožrouta jako brouka škodiče představila Fakulta lesnická a dřevařská. Jsou ale i brouci, na které se v budoucnu budeme rádi spoléhat. Alespoň ti z nás, kteří pražený či jinak upravený hmyz akceptují jako alternativní potravinu budoucnosti. Na Zemi živitelce se představili všichni tři oficiálně uznávaní „jedlí brouci“ – cvrček domácí (Acheta domesticus), potemník moučný, (Tenebrio molitor) a saranče stěhovavá, (Locusta migratoria). Na pánvi je pro zájemce restovala Petra Brožová z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů.
Expozice ČZU se nikdy neobejde bez hlavního zdroje života, a tím je voda. Letošní model Fakulty životního prostředí znázorňoval dvě varianty vodních toků, s nimiž se v české krajině můžeme potkat. Jedno říční koryto bylo napřímené, takže neschopné zadržet protékající vodu nebo snížit rychlost průtoku, druhé meandrované, poskytující prostor pro zadržení vody v tůních a meandrech. Jaké byste si vybrali? Na Zemi živitelce to poznalo každé dítě.
A protože Česká zemědělská univerzita má své školní podniky, na Živitelku zavítal i mistr sklepmistr z univerzitní vinice v Chloumku u Mělníka Štěpán Weitosch. Připravil ochutnávku svých nejlepších produktů, a bylo mezi nimi i Rulandské bílé ročník 2019, které je nyní v Salonu vín mezi stovkou nejlepších z republiky.*
