Jaké jsou příčiny globální potravinové krize? Zajímavou odpověď přinesla v červenci obsáhlá studie předního ekonoma Světové banky Donalda Mitchella, podle které se rozmach produkce biopaliv v USA a Evropě podílel na zvýšení světových cen potravin až 75 %. Tato studie je v rozporu s tvrzením americké vlády, podle níž se biopaliva vyráběná z potravinářských plodin podílela na nárůstu cen potravin v posledních letech jen necelými třemi procenty.
Kromě přímého efektu zabírání půdy určené dříve k produkci potravin vedl dále rozmach biopaliv k poklesu zásob klíčových komodit jako například kukuřice a pšenice. Snížení zásob pak podle studie vyvolalo vlny spekulačních aktivit a přimělo některé státy k zákazům exportu komodit, což růst cen ještě urychlilo. Ze zbylých 25 – 30 % k navýšení cen potravin přispěl pokles kurzu dolaru a zvýšené náklady na hnojiva a dopravu, uvádí studie.
Podle zprávy politika biopaliv deformovala trh s potravinami a zvýšila jejich ceny ze tří důvodů: odklonila tok obilnin od potravin k palivům, motivovala farmáře, aby část pozemků vyhradili pro produkci plodin na biopaliva a podnítila spekulace na trzích obilovin, které pak přispěly k cenovému nárůstu.
Mitchellovy odhady jsou dokonce vyšší, než velkých organizací ochránců životního prostředí. Podle studie, zveřejněné v Oxfordu na konci června pod názvem “Ještě jedna nepříjemná pravda“, přisuzuje britská organizace Oxfam rozmachu biopaliv přibližně 30% podíl na vzrůstu cen potravin.
Následky jsou dramatické. Oxfam píše, že mnoho lidí, kteří 60 % až 80 % svých příjmů museli vydávat za jídlo, nemohou v posledních letech unést téměř dvojnásobné ceny potravin. Světová banka odhaduje, že kvůli tomuto vývoji bylo do chudoby uvrženo 100 milionů lidí.
Rána pro zastánce biopaliv
Studie Světové banky měla počátkem července velký ohlas a byla pro odvětví biopaliv a jeho politické zastánce další těžkou ranou. Její odhady negativních dopadů biopaliv jsou mnohem vyšší, než se dosud uvádělo. Zemědělská a biopalivová lobby a američtí vládní činitelé tvrdí, že nárůst cen potravin způsobila zvýšená poptávka bohatnoucích rozvojových mocností Indie a Číny. Světová banka to však popírá a podle ní nefigurovalo mezi významnými příčinami ani často citované sucho v Austrálii. Ceny vybraného koše potravin podle ní od roku 2002 do letošního února vzrostly o 140 procent.
Ze studie vyplývá, že nárůst spotřeby obilovin bez započítání biopaliv byl jen mírný a v letech 2000 až 2007 činil v průměru 1,7 procenta ročně. To bylo stejné tempo, jakým dohromady rostly výnosy a osetá plocha. Poptávka a nabídka by tedy zůstaly bez biopaliv vyrovnané.
Washington i Brusel podporují „zelená“ paliva v domnění, že tím sníží emise skleníkových plynů a omezí závislost na dovozu ropy. Podle posledních vědeckých studií však biopaliva z potravinářských plodin těchto cílů vesměs nejsou schopna dosáhnout. Z různých výzkumů dokonce vyplývá, že územní rozmach pěstování plodin na biopaliva přispívá v důsledku odlesňování ke zvyšování emisí skleníkových plynů, které se podílejí na oteplování.
EU se loni v březnu zavázala, že do roku 2020 zvýší podíl tak zvaných obnovitelných zdrojů na 20 % v konečné spotřebě energie. Součástí toho má být narůst využívání biopaliv na nejméně 10 % v roce 2020. Podle informací ČTK někteří představitelé EU i jednotlivých členských států po vypuknutí potravinové krize připouštějí revizi této politiky. Za omyl ji označila francouzská státní tajemnice pro životní prostředí Nathalie Kosciusko-Morizetová. Připravovaná zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) konstatuje, že Evropská unie může vlastní produkcí dostat podíl biopaliv na spotřebě pohonných hmot do roku 2020 jen na 3,4 procenta. To je hluboko pod desetiprocentní úrovní, kterou si EU stanovila jako cílovou pro konec druhého desetiletí.
Špatná interpretace
Podle médií ministři zodpovědní za oblast životního prostředí a energetiky v závěru svého červencového jednání uvedli, že legislativní návrh Evropské komise, jehož cílem bylo zvýšit podíl biopaliv v dopravě do roku 2020 na 10 %, byl špatně interpretován. Tento cíl by se měl podle nich vztahovat obecně na všechny obnovitelné zdroje. „Členské státy si uvědomily, že plán Komise specifikuje, že 10 % energetických potřeb v oblasti dopravy musí být pokryto z obnovitelných zdrojů a nikoli z biopaliv,“ uvedl francouzský ministr pro energetiku a životní prostředí Jean-Louis Borloo po skončení jednání. Do desetiprocentního cíle by pak bylo možné započítat rovněž vodíkový nebo elektrický pohon.
Politici přesto stále zvažují další možnosti, jak docílit udržitelné výroby biopaliv. Podle Jeana-Louise Borloo řada ministrů podpořila návrh evropského poslance z frakce Zelených Clauda Turmese, který prosazuje uzavření bilaterální dohody o obchodu s biopalivy s Brazílií. Ta je v současné době jedinou zemí schopnou pokrýt značnou část evropské spotřeby biopaliv udržitelným způsobem. Studie Světové banky upozorňuje, že biopaliva vyrobená z cukrové třtiny, na které se právě Brazílie orientuje, neměla tak velký vliv na růst cen.
V České republice se v současné době do benzínu i nafty povinně přidávají 2 % biopaliv. Příští rok by tento podíl měl vzrůst u benzínu na 3,5 % a 4,5 % v případě nafty. Do roku 2010 by se pak podíl biopaliv v dopravě měl zvýšit na 5,75 %. Tohoto cíle mělo být původně dosaženo také podporou silně koncentrovaných biopaliv, ale v květnu 2008 ministr zemědělství Petr Gandalovič program podpory zpochybnil v odvolání na rostoucí ceny potravin.
Nesplněné naděje
Hlavními producenty etanolu na bázi obilovin a cukerných plodin byly loni USA a Brazílie se 48 % a 31 % světové výroby. Evropská unie vyrobila asi 60 % světové produkce bionafty na bázi rostlinných olejů.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) upozornila, že v mnoha zemích se ještě nesplnily naděje, že kvůli zvyšování cen ropy se rentabilita výroby a spotřeby biopaliv zlepší. Výrobní náklady na jednotku energie z biopaliv jsou většinou mnohem vyšší než na jednotku vyrobenou z fosilních paliv, která mají být biopalivy nahrazována.
Podle Britských listů jsou „zelená“ prohlášení o biopalivu, jakožto lepším a k životnímu prostředí šetrnějším produktu, přinejlepším velmi pochybná. V závislosti na tom, kdo zrovna provádí testy má ethanol malý, ale spíše nulový vliv na škodlivé emise současných motorových vozidel. „Produkuje ovšem významné polutany, včetně formaldehydu a acetaldehydu, podezřelé neurotoxiny a karcinogeny. Také je vysoce korozní pro všechny systémy spalování a potrubí v současných automobilech a jiných motorech, a proto vyžaduje speciální typ vstřikovačů,“ uvádí F. William Engdhal na internetových stránkách Global Research.
Světová banka poukazuje také na to, že množství obilovin, potřebných k naplnění jedné nádrže sportovního automobilu ethanolem, by dokázalo uživit jednu osobu po dobu celého roku.
Evropa a USA musí napravit politické omyly, k nímž došlo schválením zvýšené produkce biopaliv, aniž by prozkoumaly dopady na potraviny, řekl šéf Mezinárodního ústavu pro výzkum politiky výživy Joachim von Braun. Politiku biopaliv začaly kritizovat dokonce i některé zelené organizace, za jejichž podpory tato strategie před několika lety vznikala.
