Vyhodnocení výsledků letošní soutěže časopisu Úroda pro doktorandy a diplomanty nebylo úplně jednoduché, což se týkalo zvláště rozhodování o prvním místě. U obou prací autoři zvolili oponovanou formu, na kterou redakce klade výrazně vyšší nároky. Ceny předala redakce u příležitosti včerejší akce Zemědělec roku 2018.
Nakonec se redakce shodla na tom, že první místo získá Ing. Eva Zusková z České zemědělské univerzity v Praze (na snímku uprostřed), která se spolu s kolektivem autorů věnovala viru žloutenky vodnice na řepce olejné v ČR v letech 2016–2017. Vzhledem k mimořádně vysokému výskytu mšice broskvoňové v porostech řepky na podzim 2016, proběhl monitoring výskytu viru žloutenky vodnice (TuYV). Celkem bylo v laboratořích Katedry ochrany rostlin České zemědělské univerzity v Praze a Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského otestováno 4340 vzorků listů různých odrůd řepky z různých lokalit ČR a také ze Slovenska, z čehož bylo na virus žloutenky vodnice pozitivních 99,4 % vzorků. Do testování byly zařazeny i odrůdy s deklarovanou rezistencí k TuYV. Autoři uvádějí, že v těchto odrůdách bylo zjištěno většinou nižší množství TuYV, vyšší výnos a vyšší olejnatost. Podobně vysoké výnosy a další výnosové ukazatele však prokázaly i další odrůdy bez deklarované rezistence k TuYV, přestože byly u nich zjištěny vysoké hodnoty absorbance TuYV.
Druhé místo obsadil Ing. Petr Vrtílek z Mendelovy univerzity v Brně, který spolu s dalšími autory sledoval vliv zpracování půdy a ročníku na výnos kukuřice na zrno a to v letech 2015–2017, v rámci dlouhodobého maloparcelního polního pokusu na Polní pokusné stanici v Žabčicích. Ta se nachází v kukuřičné výrobní oblasti s průměrnou roční teplotou 9,2 °C a průměrným ročním úhrnem srážek 480 mm. Autoři uvádí, že hodnoceny byly dvě technologie zpracování půdy: konvenční (tradiční) technologie (orba na hloubku 0,24 m) a minimalizační technologie (mělké kypření do hloubky 0,15 m). Z výnosových výsledků vyplývá, že nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly ve vlivu technologií zpracování půdy na výnos kukuřice na zrno na rozdíl od vlivu ročníku (počasí). Z výsledků ekonomického vyhodnocení pěstování kukuřice na zrno bylo zjištěno, že vyšší variabilní náklady i tržby byly dosaženy u konvenční technologie zpracování půdy v porovnání s minimalizační technologií. Výsledná výše příspěvku na úhradu je ale srovnatelná u obou technologií.
Třetí místo získal Bc. Jan Vostřel z České zemědělské univerzity v Praze, který spolu s dalšími autory sledoval v roce 2016 vliv biopesticidů na obsah alfa hořkých kyselin ve chmelu. Autoři uvádějí, že z výsledků pokusu je patrné, že obě sledované varianty dosáhly srovnatelných hodnot obsahu hořkých kyselin jako kontrolní varianta ošetřená konvenčním způsobem. Nejvýznamnější rozdíl byl u varianty ošetřené přípravkem PREV-B2, kde byl zjištěn o 0,25 % vyšší obsah hořkých kyselin než u kontrolní varianty. Ta vykázala také v průměru téměř o 15 % vyšší výnos hořkých kyselin na hektar. Rozdíl byl dán jak vyšším obsahem alfa hořkých kyselin, tak o 0,1 t/ha vyšším výnosem hlávek než u zbývajících variant. Výsledky ale byly jen jednoleté.*
