CARC řeší ochranu půdy i plodin

Expozice Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i. (CARC), na výstavě Naše pole prezentovala nejnovější poznatky ve všech oborech, které trojice spojených ústavů řeší. Týkají se nejen čistě rostlinné výroby, ale i dalších oblastí, jako je zpracování půdy či skladování produkce. V centru také pracují na robotické plečce.

Jak uvedl zástupce CARC doc. Ing. Jan Mikulka, CSc., na jejich stánku byl poměrně velký zájem o kompostování i využívání odpadů a některé nové odrůdy a ochranu rostlin. Často se návštěvníci ptali na ochranu proti zavíječi zimostrázovému, která zajímá i zahrádkáře. U plevelů pak šlo o systémy regulace v rámci osevních postupů jednotlivých plodin.
Doc. Mikulka dodal, že zemědělce trápí úbytek účinných látek přípravků na ochranu rostlin. Důležitá je také rezistence, která se týká jak fungicidní, tak herbicidní ochrany. U nás je popsáno celé spektrum rezistentních plevelných rostlin, patří k nim například trávovité plevele, předevíšm chundelka metlice a psárka. Problémy i s některými prosovitými trávami. Zajímavá je také regulace sveřepů a objevují se nové plevele, jak je mrvka myších ocásek, která se začíná štířit po celém území České republiky.
Dalším problémem, diskutovaným mezi zemědělci, jsou škody zvěří na polních plodinách. Týká se to zejména divočáků, kteří poškozují porosty kukuřice, ale i dalších plodin. Škodí také vysoká, srnčí zvěř nebo sika.

Větší důraz na životní prostředí

Ing. Jiří Souček, Ph.D., připomněl, že se nyní daleko víc řeší problematika životního prostředí, ochrany půdy či ovzduší. V CARC se snaží na výzkumné úrovni pomáhat zemědělcům nastavit takové postupy, aby dokázali dodržet standardy ochrany životního prostředí a další podmínky, a přitom měli rozumnou míru produkce jak z pohledu kvantity, tak i kvality.
Speciálně v oblasti rostlinné výroby řeší především technologie pro ochranu půdy, ať už nějakým mechanickým zajištěním, nebo třeba formou řízených přejezdů po poli. K dalším možnostem patří monitoring, variabilní aplikace hnojiv i zpracování půdy. Jedná se o komplex zásahů, ze kterého by měla vyplynout udržitelná úrodnost půdy. Kolegové řeší záležitosti týkající se pěstování, ochrany a výživy plodin a naše role přichází poté, během sklizně a případných poskliznových úprav, popsal Ing. Souček. Zahrnuje to skladování produkce, zpracování posklizňových zbytků, případně jejich zapravení či převedení do takové formy, kdy nebude docházet ke zbytečným ztrátám živin či organické hmoty.
Další věcí, kterou řešili ve spolupráci s dalšími organizacemi, je optická robotická plečka, která je propojená s rozpoznáváním plevelů a řízením, a to s využitím učení a umělé inteligence. „Je to zajímavá věc, která dobře zapadá do toho, o čem jsem mluvil, protože nabízí možnost ochrany bez využití herbicidů a jejich náhradu metodou mechanického ničení plevelů,“ shrnul Ing. Souček. Dodal, že stroj zkoušeli u pěstitelů bylinek nebo zeleniny, kde aplikace herbicidů na rostliny, které se mají za 14 dní poté konzumovat, vůbec nepřipadá v úvahu. Nahrazuje se tak i potřeba lidské síly, které by plela plodiny ručně, což by ale výrazně zvýšilo jejich cenu.*