Na mezinárodní agrolesnické konferenci EURAF 2024 uzavřely společně instituce deklaraci o implementaci agrolesnictví v Evropě – Brno Agroforestry Declaration. Deklarace se zaměřuje na potřebné znalosti a opatření v oblasti agrolesnictví pro krajinné prvky a produkci dřevin v Evropě. Agrolesnická konference proběhla na půdě Mendelovy univerzity v Brně za přítomnosti ministrů, zástupců kraje i města, i za podpory ze strany evropských komisařů. Konference EURAF tak nastavila směr agrolesnictví v Evropě pro následující roky.
Vědecké důkazy předložené na po sobě jdoucích evropských konferencích umožnily organizaci EURAF vypracovat stručné politické zprávy v každé z těchto šesti klíčových oblastí udržitelnosti, které potvrzují potenciál agrolesnictví. Deklarace se zaměřuje na dopad agrolesnictví na zemědělské podniky a ukazatele udržitelného rozvoje uvedené v EU Taxonomy Regulation: zmírňování dopadů změny klimatu, adaptace na změnu klimatu, udržitelné vodní zdroje, kontrola znečištění, biologická rozmanitost a ekosystémy a cirkulární ekonomika.
Prezidentem poprvé Čech
Kongres oficiálně zahájil evropský komisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski, který ve svém projevu zdůraznil význam zvyšování počtu stromů v naší zemědělské krajině a naznačil, že agrolesnictví se stane jednou z prvních, ne-li první metodikou certifikace uhlíku, která bude k dispozici. „Máme největší zemědělské plochy v Evropě, takže potřebujeme agrolesnictví, abychom tyto plochy rozdělili do menších pestřejších celků,“ uvedl Bohdan Lojka, nově zvolený prezident Evropské agrolesnické federace. Polovinu nově zvoleného řídicího výboru tvoří farmáři z praxe. Čech se stal prezidentem výboru poprvé.
Začlenění agrosystémů do národních plánů
Delegáti konstatovali, že pouze devět členských států zavedlo agrolesnická opatření do svých strategických plánů společné zemědělské politiky, a vyzvali evropské politiky na úrovni unie a členských států, aby si uvědomili tento obrovský potenciál a začlenili propagaci a podporu agrolesnických systémů do svých národních plánů v oblasti zemědělství, životního prostředí a klimatu. Dále upozornili na přesvědčivé důkazy, že regulační omezení drasticky omezují svobodu, kterou zemědělci potřebují k přizpůsobení svých postupů místním podmínkám a k zavedení účinných smíšených zemědělských systémů, jako je agrolesnictví.
Na 7. evropské konferenci o agrolesnictví, která se konala v Brně pod záštitou ministra zemědělství Marka Výborného a ministra životního prostředí Petra Hladíka, si 396 delegátů ze 43 zemí vyslechlo 137 příspěvků o studiích zkoumajících potenciální přínosy agrolesnictví. Mnohé z těchto studií posílily vědecké důkazy o mnohostranném pozitivním přínosu agrolesnictví pro ekonomiku zemědělských podniků, venkovskou krajinu, zdraví půdy, biologickou rozmanitost a zmírňování dopadů změny klimatu a přizpůsobování se této změně.*
