S definitivní platností se Česká republika umístila s 8380 hektary na druhé místo v Evropské unii z pohledu plochy oseté Bt-kukuřicí. Před námi je pouze Španělsko se zhruba 80 000 ha. Ke změně v žebříčku přispěla také skutečnost, že Francie, která byla dosud druhá, pěstování Bt-kukuřice zakázala. Informovala o tom Ing. Marie Křístková z Ministerstva zemědělství ČR na polním dnu v Mořině.
Plocha kukuřice obsahující modifikaci MON 810, díky které je odolná vůči zavíječi kukuřičnému, roste v České republice od roku 2005, tedy od doby, kdy ji bylo možné u nás poprvé sít. Tehdy ji 52 zemědělců zaselo na 270 hektarech, uvádí ve svých statistikách ministerstvo zemědělství. Rychlé a mnohonásobné zvýšení je zřejmě podpořeno šířením zavíječe, který škodí ve stále více oblastech, s větší intenzitou. Plocha ošetřovaná insekticidy proti tomuto škůdci rok od roku roste. Loni podle výpočtů Ing. Karla Říhy z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského dosáhla zhruba 85 000 ha (další podrobnosti uvádí příloha v časopisu Úroda č. 8/2008).
Jak připomněla Ing. Křístková, tuzemský pěstitel transgenních plodin se v České republice musí řídit speciálními předpisy, založenými na pravidlech koexistence, podstatnou část tvoří informační povinnost vůči různým subjektům a označování.
Připravovaná novela zákona o zemědělství by ale mohla dvě z nich ubrat. Ministerstvo podle Ing. Křístkové navrhuje vypustit informační povinnost vůči Ministerstvu zemědělství ČR před zasetím a značení porostu v terénu. Platná opatření ale doporučuje dodržovat. Resort totiž porosty kontroluje, sleduje odstupné vzdálenosti a správné obsetí. Také monitoruje, zda některý pěstitel nezasel Bt-kukuřici bez příslušného ohlášení a jestli plodina skutečně obsahuje jen povolený gen.
Pět set hektarů v jednom podniku
Polní den proběhl na pozemcích ZD Mořina, jihozápadně od Prahy nedaleko Karlštejna. Předseda představenstva družstva Ing. Vladimír Kunc uvedl, že z celkem pěstovaných 700 ha kuřice na zrno i siláž je 500 ha s modifikací MON 810. K takovému rozhodnutí je vedly právě problémy se zavíječem, který v minulém teplém roce výrazně škodil. Jak uvedl, Bt-kukuřice jim poskytuje větší míru jistoty sklizně, jak z pohledu množství, tak kvality. Tu potřebují, protože chovají 2500 kusů skotu při uzavřeném obratu stáda, zaměřují se na výkrm i produkci mléka. Podnik obhospodařuje celkem 8000 ha zemědělské půdy v nadmořské výšce 200 až 450 metrů. Ing. Kunc nazval turisticky atraktivní oblast „hory v nížině,“ protože přirozená úrodnost není nejlepší, častý je také deficit srážek.
Podnik pro svoje pole zvolil hybridy Dekalb s technologií YieldGard společnosti Monsanto ČR, s. r. o., tři si také mohli návštěvníci prohlédnout a porovnat s dalšími třinácti konvenčními. Představil je Ing. Ondřej Černý ze společnosti Monsanto. Vysoký raný hybrid do chladnějších oblastí DKC 3421 YG (odpovídá konvenčnímu hybridu DKC 3420) je určen k produkci zrna a má FAO pro siláž 270 a zrno 260. Podobně je rajonizován DKC 3946 YG (DK 315) s FAO 300, vyžaduje ale vláhovou jistotu a má univerzální požití. Suchu naopak odolává DKC 3512 YG (DKC 3511), což je nižší zrnový typ s FAO 300.
Stoprocentní účinnost
O technologických vlastnostech Bt-kukuřice hovořil Ing. Vladan Falta, Ph.D., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i. Jak uvedl, Bt-toxin se v největším množství vyskytuje v mladých listech (7,1 mikrogramu na gram čerstvé biomasy) a pylu (4,4 mikrogramu), zrno ho obsahuje nejméně (0,005 mikrogramu). V celé rostlině se ho nachází asi 0,6 mikrogramů, přičemž obsah klesá s jejím stárnutím. Ing. Martin Singer z Monsanta vysvětlil, že se látka aktivuje pouze v zažívacím traktu hmyzu, který má zásadité pH a následně se váže ke specifickým receptorům střevní výstelky. Jak společnost Monsanto uvádí, ostatní živočichové látku stráví jako jakoukoli jinou bílkovinu. Housenka zavíječe ale hyne do 72 hodin po pozření toxinu, který je selektivní (v tomto případě působí jen na motýly). Kukuřice, kterou škůdce nenapadnul, déle asimiluje, což přináší další nárůst sušiny, zdůraznil Ing. Singer.
Ing. Falta také shrnul výsledky, které při testování Bt-kukuřice získal ruzyňský výzkumný ústav. Účinnost na zavíječe byla vždy stoprocentní, což také vyústilo ve velmi nízký výskyt fuzáriových mykotoxinů ve výsledném produktu. Chemická ochrana ukázala zhruba 85 – 90% účinnost, biologická měla 50 – 80% účinnost s větší efektivitou při nižším tlaku škůdce.
Ing. Falta připomněl, že dosud nebyl zjištěn vedlejší vliv Bt-toxinu na necílové složky ekosystému, tedy užitečné živočichy, predátory, červy, půdní organismy a podobně.
Hlavní problémy spojené s ochranou proti zavíječi spočívají v tom, že jeho let, který začíná na přelomu června a července, bývá rozvleklý a těžko se určuje optimální termín ochrany. Jedna housenka také podle Ing. Falty za svůj život poškodí několik rostlin a způsobené ztráty se mohou pohybovat v rozmezí 10 – 50 %. Některé pokusy také ukázaly, že jestliže je polovina rostlin napadených škůdcem, může být celkem třetina infikovaná fuzárii.
Podle Ing. Singera se také dosud nikde v polních podmínkách nevyskytla rezistence vůči Bt-toxinu, je ale nezbytně nutné dodržovat antirezistentní strategii, která spočívá v udržování 20% podílu refugií (ploch, kde se Bt-toxin nepoužívá).
Povinné desatero pěstitele Bt-kukuřice v ČR Informovat Ministerstvo zemědělství ČR před zasetím.
1) Informovat sousedního pěstitele před zasetím.
2) Dodržet odstupnou vzdálenost, stanovenou vyhláškou, k jinému porostu s nemodifikovanou kukuřicí.
3) Dodržet odstupnou vzdálenost, stanovenou vyhláškou, k porostu kukuřice pěstované v rámci ekologického zemědělství.
4) Informovat Ministerstvo zemědělství ČR po zasetí.
5) Informovat sousedního pěstitele po zasetí.
6) Informovat Ministerstvo životního prostředí ČR po zasetí.
7) Zajistit rozlišení porostu Bt-kukuřice v terénu.
8) Označit produkt Bt-kukuřice jako „geneticky modifikovaný organismus“, včetně jednoznačného identifikačního kódu.
9) Evidovat údaje o nakládání s Bt-kukuřicí.
Zdroj: MZe ČR
