V březnu nastává hlavní období ochrany řepky proti živočišným škůdcům, především krytonosci řepkovému a čtyřzubému. Ta také snižuje napadení fómou a ostatními houbovými chorobami. Oblíbené pořekadlo ostatně tvrdí, že nejlepším fungicidem do řepky je insekticid. Ošetření proti krytonoscům bude letos zvláště významné především ve slabších porostech řepky, kde by brouci mohli způsobit značné ztráty.
Brouci přezimují v půdě, nálet probíhá tehdy, když denní teploty stoupnou na 5 – 6 °C. Zpravidla to bývá kolem poloviny března, nicméně sledování náletu je třeba zahájit co nejdříve. Teplotu je vhodné měřit přímo v porostu v úrovni listů, nejlépe na pozemku s jižní expozicí, kde se očekávají první výskyty. Po zralostním žíru, který trvá asi 10 až 14 dní, začínají samičky krytonosce řepkového klást vajíčka asi jeden centimetr pod vegetační vrchol, což následně způsobuje růstové deformace – lodyha zduří a může prasknout. Krytonosec čtyřzubý klade vajíčka do řapíků listů a hlavního nervu na rubu listu.
Intenzitu výskytu brouků lze sledovat pomocí žlutých Mörickeho misek umístěných minimálně deset metrů od okraje pole. Misky musejí být ve výši vrcholů rostlin.Vodou se misky plní ze tří čtvrtin, pokud trvají mrazy, je třeba přidat lžíci kuchyňské soli proti zamrznutí. Tekutinu je třeba udržovat čirou, aby žlutá barva byla stále atraktivní. Tato metoda se ale nepovažuje za příliš spolehlivou, je ji třeba doplnit sledováním porostu a vyhledáváním známek žíru na listech.
Ošetření je třeba provést dříve, než samičky vykladou vajíčka. Signálem pro zahájení ošetřování by měl být výskyt dvou brouků na misku za tři dni.
V souvislosti s prvními insekticidními postřiky nabývá také na aktuálnosti ochrana včelstev. Jejich stavy se sice po kritické zimě 2002/2003 opět zvedly, ale přesto se pohybují na nízké úrovni. Nesprávně provedená ochrana řepky každoročně způsobí zbytečný úhyn stovek včelstev.
Ozimé obilniny
Mnoho porostů na podzim špatně vzcházelo, bude tedy potřebovat podpořit odnožování a vyrovnanost odnoží aplikací růstového regulátoru a hnojení nejlépe v dusičnanové formě.
V suchých oblastech na těžké jílovité půdě na podzim a na jaře škodí larvy hrbáče osenního. V blízkosti otvůrků do kolmých chodbiček jsou vidět chomáčky larvami rozžvýkaných listů v podobě zkroucené rozcupované koudele. Napadení se obvykle šíří od okrajů pozemků. Bělavé larvy mají tmavohnědou až černou hlavou a předohruď a dorůstají až do délky tří centimetrů. Na vrchní straně ostatních hrudních a zadečkových článků jsou obdélníková hnědá políčka, na hrudi tři páry silných nohou a na posledním článku dva tupé výčnělky. Chemické ošetření je účelné jen do fáze sloupkování, doporučuje se tehdy, když se na základě výsledků půdních výkopů u ozimé pšenice na jaře zjistí tři až čtyři larvy na metru čtverečním.
Žloutnutí a vadnutí srdéčkových listů způsobují larvy květilky obilné, významně škodí jen v málo lokalitách.
Ostatní škůdci
Konec zimy je klíčovým pro ošetření proti hraboši polnímu. Ten se počátkem jara začíná množit a pokračuje až do zimy, který svým průběhem rozhodne o úspěšnosti jeho přezimování. Pro stanovení početního stavu hrabošů je několik metod. Časově nejméně náročný je následující způsob, s jehož použitím počítá státní rostlinolékařská správa: Na čtyřech místech v poli se projde pruh 100 metrů dlouhý a 2,5 metru široký. Spočítají se používané východy, které lze snadno poznat podle čerstvé vyhrnuté hlíny, dovnitř zatažených částí rostlin či vyklouzaného vstupu do chodby. Čísla ze všech čtyřech průchodů se sečtou, čímž získáme celkové množství na hektar.
Za slabý výskyt se považuje 1 – 40 nor na hektaru. O ochraně by se mělo začít uvažovat při zjištění středního výskytu, tedy 41 – 100 používaných nor na hektar. Silný (101 – 200) a velmi silný (201 a více) výskyt již znamená vážné problémy. Přípravky se aplikují podle doporučení, je třeba dbát na několik zásad. Nejlepší účinnost je za slunečného a bezvětrného počasí, aplikace do vlhkého porostu účinnost snižuje.
Při přípravě osiva máku je třeba zvážit insekticidní moření proti krytonosci kořenovému, jehož larvy mohou způsobit na porostech značné škody.
Pranostiky na březen:
Březen suchý, duben mokrý a květen větrný pytle obilím a sudy vínem naplní.
Březnový sníh škodí osení i vinné révě.
Prach v březnu má zlatou cenu.
V březnu prach, jistý hrách.
Mnoho dešťů v březnu přivádí hubené léto.
Jak prší v březnu, tak také v červnu.
Březnové mlhy, letní deště.
Hřmí-li v březnu, mrzne v dubnu.
Na svatou Františku (9. 3.) déšť, neurodí se brambory.
Na svatého Řehoře čáp letí od moře, žába hubu otevře, líný sedlák který neoře.
Vidíš-li v březnu žluté kvítí v přírodě, můžeš semeno spokojeně síti.
Mráz po svatém Josefu, neuškodí květu.
