Pesticidy jsou v současnosti vděčným tématem nejen v odborných kruzích, ale i mezi politiky a samozřejmě i mezi novináři. A i když obecně nelze pesticidy „házet do jednoho pytle“, musíme dát za pravdu odpůrcům používání pesticidů, protože je nelichotivým faktem, že více než dvě třetiny současných přípravků obsahují nějaké látky, které můžeme považovat za takzvané polutanty. Tedy za látky, které mají v určitých koncentracích a délce působení škodlivý vliv na necílové živé organismy, včetně člověka.
Tento fakt navíc umocňují statistiky Světové zdravotnické organizace (WHO), podle kterých jsou každoročně zaznamenány více než tři miliony případů otrav způsobených pesticidy. Ty také končí ve více než 250 000 případech úmrtím a ve více než polovině případů pak nějakým celoživotním zdravotním postižením. Současný problém s pesticidy tkví především v jejich nadměrném a nesprávném používání i mimo zemědělství, kde je jejich aplikace často nadbytečná. Opakované aplikace na velkých zemědělských i nezemědělských plochách vedou k mnohým problémům zabudovávání reziduí pesticidů jejich rozkladných metabolitů v životním prostředí, včetně podzemních vod, které by měly patřit k nejčistším pitným zdrojům.
Pěstitelé se tak často ptají, jaké jsou možné alternativy ochrany rostlin? Těchto alternativ takzvané bezpečné ochrany rostlin je již několik. Patří mezi ně i ochrana pomocí takzvaných botanických pesticidů (ty popisuje ve svém článku v Úrodě č. 12/2018 na str. 72 Ing. Roman Pavela, Ph.D., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně) a nově, podle evropské legislativy, také pomocí takzvaných základních látek.
Co jsou botanické pesticidy
Obecně za ně můžeme považovat takové přípravky, které obsahují jako účinnou složku takzvané rostlinné sekundární metabolity obranného mechanismu. Jinými slovy, některé rostliny si v průběhu evoluce a koevoluce vyvinuly velmi účinný obranný mechanismus, který jim pomáhá čelit škodlivým činitelům, včetně patogenů a škůdců. Tento obranný mechanismus je založen na syntéze sekundárních metabolitů, které mají schopnost inhibovat růst, příjem potravy, či přímo usmrtit jak patogeny, tak fytofágní hmyz. Tyto látky lze z rostlin velmi snadno izolovat různými extrakčními metodami, včetně jednoduché macerace vodou a poté je můžeme použít jako jakýkoliv jiný pesticid.
Látky obsažené v takovýchto přípravcích mají mnohé výhody i nevýhody. Jako jednu z hlavních výhod můžeme spatřit fakt, že se obvykle jedná o směs i několika desítek různých biologicky aktivních látek, které mají také různé mechanismy účinku, čímž se zabraňuje vzniku rezistentních populací škodlivých organismů k těmto přípravkům. Další výhoda je bezesporu environmentální a zdravotní bezpečnost těchto přípravků, protože rezidua jsou pro přírodu i pro náš organismus přirozená a snadno odbouratelná. A naopak mezi nevýhody patří především vyšší cena (u komerčních přípravků) a také trochu jiný způsob aplikace (často se tyto přípravky používají již preventivně), než jsou pěstitelé zvyklí.*
Více o botanických pesticidech naleznete v Úrodě č. 12/2018 na str. 72
