Rozhovor s Bernwardem Geierem, ředitelem Mezinárodní asociace ekologického zemědělství (IFOAM).
Jaký význam má pro praktického biozemědělece práce organizace IFOAM?
IFOAM především zastřešuje a sdružuje regionální spolky. V současnosti máme 730 členů ve 104 zemích. Nezabýváme se přímo praktickým poradenstvím, nýbrž spolupracujeme právě s těmito organizacemi. Naše práce se odrazí především na legislativní úrovni. Připravujeme například směrnice, který jsou rámcem pro národní pravidla. Pomáháme rozvíjet trh s biovýrobky a usnadňujeme tak producentům odbyt jejich zboží. Pořádáme konference, podporujeme partnerství a spolupráci. Velmi důležitá je naše lobbistická práce, například u FAO v Římě, ale i u dalších celosvětových organizací. Té se zemědělci mohou jen těžko věnovat, protože rozhoduje neustálá přítomnost příslušného zástupce. Účastníme se politických jednání a naší snahou je, aby se biologické zemědělství stalo mezinárodním tématem.
Vzhledem k tomu, že jste byl u vzniku ekologického zemědělství v Česku, můžete jako pozorovatel z venku zhodnotit jeho vývoj?
Z části určitě mohu. Začátky byly samozřejmě velmi skromné, ale podpořené velkým entusiasmem a energií. Dnes produkce značně pokročila, ale nejen v České republice, ale i ostatních zemích. Například Maďarsko má velký objem produkce a je silně orientováno na export. Oproti tomu vy produkujete především pro domácí trh, což považuji za velmi důležité. Velmi důležitým mezníkem byl zákon o ekologickém zemědělství a podpora ze strany státu. V tom jste byli první v celé oblasti centrální a východní Evropy. Výsledkem byl značný skok, který se zrychlí v důsledku vstupu do Evropské unie, kdy se objeví další trh. Máte řadu předností při produkci biopotravin a myslím, že ekologické zemědělství má v České republice pozitivní budoucnost.
Co mohou naši biozemědělci očekávat od vstupu do Evropské unie?
Počítejte s tím, že tok zboží zřejmě půjde oběma směry, podobně jako teď. Pouze bude jednodušší, protože budete součástí unie. To znamená, že budete mít k dispozici trh v celé Evropě. Zároveň je třeba počítat také s konkurencí ostatních zemí, které vstoupí spolu s vámi, například Maďarska a Polska. Také se k vám snáze dostanou výrobky, které se zde dosud nevyrábějí, například kvůli nedostatečné infrastruktuře. Nesmíte ale zůstat jen dodavatelem suroviny. Vláda by měla pomoci podpůrnými programy pro zpracovatelský průmysl a zabránit tak dovozu cizích produktů.
