Obor výroby a využití bioplynu již několik let stagnuje. Každoročně přibude jedna, maximálně dvě nové instalace. Tak tomu bylo i v loňském roce, kdy byly zprovozněny dvě nové bioplynové stanice (BPS).
Obě zpracovávající biologicky rozložitelné odpady, což je samozřejmě jediný možný a z hlediska environmentálních dopadů také žádoucí směr. Jedná se o BPS v areálu skládky Horní Suchá na Karvinsku (uvedena do provozu v červenci roku 2016) a energetické centrum recyklace bioodpadu Rapotín v okrese Šumperk. Uvádí to v Úrodě č. 6/2017 Ing. Jan Matějka, místopředseda České bioplynové asociace. Dodává, že v loňském roce dosáhla celková hrubá produkce elektřiny z bioplynu 2600 GWh, což je o 10 GWh méně než v roce 2015. Podíl bioplynu na celkové výrobě elektřiny tak zůstal na 3,1 %. Výrazně se nezměnil ani podíl bioplynu na výrobě elektřiny z OZE ve výši 24,8 %. Energetický regulační úřad nyní podporuje především produkci tepla z obnovitelných zdrojů v rámci vysoce účinné kombinované výroby elektřiny a tepla. Provozní podpora výroby elektřiny zůstává pouze BPS uvedeným do provozu do 31. 12. 2013.
Tyto podmínky nevedou k rozvoji oboru jako takového, upozorňuje Ing. Matějka. Pro budoucnost a rozšíření možností provozovatelů BPS je proto důležité hledat další směry a způsoby, jak rozšiřovat využitelnost produktů bioplynových technologií. Kromě využití digestátu a jeho složek jako hnojiv či jejich součástí a zvyšování lokálního odbytu tepla, případně i elektřiny, kdy místní ceny mohou být podstatně zajímavější, je to zejména biometan, jenž dává šanci pro lepší ekonomiku a hlavně budoucnost produkce bioplynu. Možnostmi produkce a využití biometanu se v článku také zabývá.*
