Na letošních Teplárenských dnech v Hradci Králové byl ve vzduchu cítit optimismus. Očekávalo se, že prezident republiky připojí svůj podpis pod zákon o obnovitelných zdrojích energie, který po dlouhých měsících projednávání dospěl do konečné fáze. Výsledkem by byla výrazná podpora producentů této energie, ale zřejmě také deformace trhu. To byl jeden z důvodů, proč Václav Klaus dokument bez podpisu vrátil sněmovně.
Provozovatelé větrných elektráren, solárních polí, ale také spaloven biomasy či bioplynu si na garanci návratnosti a další výhody, které by jim zákon zaručil, budou muset ještě počkat. Další možností je najít si takovou variantu, které je schůdná i v současné ekonomické situaci. Nabízí se několik podpůrných programů, ale také mezinárodní spolupráce například s Rakouskem, které je v této oblasti velmi aktivní.
Využití zatím malé
Jak zdůraznil doc. Ing. Miroslav Hájek, Ph.D., ředitel odboru veřejné podpory Ministerstva životního prostředí České republiky, podíl obnovitelných zdrojů (OZ) na produkci energie v tuzemsku v současné době stagnuje. Na celkové energetické bilanci se OZ podílejí asi 2,5 % a Česká republika patří ke světové špičce v produkci skleníkových plynů. Přitom podle státní politiky životního prostředí by se OZ měly na celkové energetické bilanci již v roce 2010 podílet šesti procenty a reálně využitelný potenciál se odhaduje na 30 %.
Svůj podíl na této hodnotě mohou mít paliva pocházející ze zemědělství a lesnictví, kterých se v současné době se spotřebovává asi dva miliony tun. Jaké možnosti se nabízejí, o tom hovořil poradce Ing. Jiří Jiránek. Zdůraznil, že téměř úplně je využit odpad ze zpracování dřeva, les ale může poskytnout další dva miliony tun ve formě zelené štěpky. „Zemědělství ročně produkuje šest milionů tun stébelnin, z toho dva miliony tun lze bez problémů využít,“ navrhl Ing. Jiránek další zdroj. Podle ministerstva životního prostředí je možná také cílená produkce šesti milionů tun biomasy na zemědělské půdě, která nemá podmínky ke konkurenceschopné produkci potravin.
Ing. Jiránek připomněl, že v České republice funguje v současné době 17 instalací na výrobu bioplynu a surovin pro jeho produkci je dostatek. Jak uvádí ministerstvo životního prostředí, vedle obvyklých zdrojů, jako jsou drůbeží trus, chlévská mrva či rostlinné tuky, je možné používat i zelenou hmotu, které nemá jiné upotřebení. Například jedna tuna trávy ve formě zelené řezanky poskytne 103 m3 bioplynu, který při zpracování stávajícími technologiemi poskytne až 200 kWh elektrické energie a více než 1 GJ tepla.
Zákony pro i proti
Právní normy v posledních letech vycházejí obnovitelným zdrojům vstříc. Na pěstování energetických plodin poskytuje ministerstvo zemědělství neinvestiční dotaci. Pěstitelům se ale nelíbí, že při zakládání porostu rychlerostoucích dřevin pro energetické využití je příslušný pozemek nutné vyjmout ze zemědělského hospodaření. Tuto podmínku navrhl Ing. Jiránek z příslušného zákona odstranit. „Takový postup se v žádné zemi Evropy, kde jsou tyto kultury pěstovány, neuplatňuje . Navíc podpůrným nástrojem v původních zemích EU, který bude možné po roce 2007 čerpat z unijních prostředků i u nás, je takzvaný uhlíkový kredit. Ten je ovšem možné vyplatit jen za takovou produkci na zemědělské půdě,“ uvedl. Z tohoto důvodu byly podle něj už zastaveny projekty výsadeb o výměře přes jeden tisíc hektarů.
Klíčový je podle RNDr. Martina Bursíka z firmy Ecoconsulting, s. r. o., více než rok připravovaný zákon na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Měl by především vytvořit stabilní a atraktivní prostředí pro podnikání v této oblasti a přilákat investory. To by měly zajistit především výkupní ceny zaručující patnáctiletou návratnost investic spolu s přiměřeným ziskem.
Prezidentu Václavu Klausovi se ale zákonem stanovený povinný odkup energie z OZ za regulovanou cenu nelíbí a soudí, že by deformoval trh. Tisková zpráva, ve které vysvětluje, proč zákon odmítl podepsat, mimo jiné uvádí: „Tvůrci zákona zcela ignorovali fakt, že je cena jakéhokoli ekonomického statku dána jeho vzácností a že právě cenový mechanismus je tím nejlepším nástrojem k hospodárnosti a k šetření zdrojů. Případná větší vzácnost jedněch zdrojů zvýší jejich cenu, a tím zajímavost zdrojů jiných, a to mnohem lépe než jakékoli byrokratické zásahy.“
Podpora nejen z Rakouska
Součástí výstavy byly také Rakouské energetické dny, dvoudenní seminář a především prezentace rakouských firem, které se zabývají výrobou a distribucí energie a technologií na její výrobu z obnovitelných zdrojů. Již tradičně se v této oblasti angažuje Rakouská energetická agentura, která v rámci partnerství podporuje výměnu informací, přípravu programů pro využívání OZ a také navazování kontaktů spojených s těmito oblastmi. Podobnou funkci má i její tuzemský protějšek Česká energetická agentura.
Ing. Miroslav Honzík z této organizace upozornil na možnosti podpor pro využívání OZ, které nabízí Česká republika. Až třicetiprocentní dotaci celkových investičních nákladů bylo podle něj možné získat v rámci státního programu podporu úspor energie a využití OZE (termín vypršel v lednu tohoto roku).
Další z možností je operační program Průmysl a podnikání, opatření Energetika, který váže čerpání prostředků na úsporu energie vedoucí ke snížení emisí CO2 (podle programu 40 nebo 60 t/rok). Minimální výše dotace je 0,5 mil. Kč, maximální 60 mil. Kč, nemůže ale překročit hranici 46 % uznatelných nákladů. Pro období 2004 až 2006 je pro tento účel vyčleněno 920 mil. Kč, přičemž třemi čtvrtinami přispívá Evropská unie. Další dotace mohou proudit i ze Státního fondu životního prostředí, a to právě na zařízení vyrábějící teplo a elektrickou energii z biomasy a bioplynu.
