V poslední dekádě přináší zemědělským podnikům zaměřeným na intenzivní produkci zeleniny, ovoce, polních plodin a révy značná ekonomická rizika úbytek povolených přípravků na ochranu rostlin vůči škodlivým organismům na bázi chemických účinných látek. Důvodem jsou stále přísnější hygienické normy na obsah jejich reziduí v zemědělské produkci uplatňované nejen ze strany orgánů státní správy, ale i obchodních řetězců, které mnohdy jdou za obecně tolerovanou hranici.
V ochraně zeleniny vůči houbovým patogenům se povolené spektrum v posledních letech postupně zúžilo na chemické přípravky s účinnou látkou mědi nebo síry. Obdobný trend zasáhl celé spektrum zemědělských plodin. Uprázdněné místo lze potenciálně zaplnit takzvanými podpůrnými přípravky, které nemají na rozdíl od tradičních chemických pesticidů dostatečně deklarovanou účinnost vůči mikrobiálním patogenům. Další možnost nabízejí biologické přípravky připravené z kmenů zemědělsky prospěšných hub a bakterií s antagonistickými nebo kompetičními vlastnostmi vůči původcům chorob rostlin. Předností podpůrných přípravků a zejména biologických přípravků by měla být minimální ekologická zátěž. Studie hodnotící potenciální rizika dopadů na životní prostředí a lidské zdraví jsou k dispozici pouze ojediněle a nejsou komplexní. Nevýhodou biologických přípravků je omezená doba životnosti a nutnost přesného dodržení podmínek aplikace pro dosažení dostatečné účinnosti na cílový patogenní mikroorganismus.
Jak informuje Ing. Václav Krejzar, Ph.D., a kolektiv z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně v časopise Úroda (9/2023), pro hodnocení účinnosti dostupných fungicidních přípravků na ochranu rostlin byly použity referenční sbírkové kultury komplexu půdních patogenů způsobujících padání klíčních rostlin zeleninových druhů a septoriózu celeru, kmeny hub Alternaria brassicicola, Fusarium oxysporum, F. solani, Pythium sylvaticum, Rhizoctonia solani, Septoria apiicola a Thanatephorus cucumeris. Některé z entit vybraných fytopatogenních hub má hostitelské spektrum mezi polními plodinami.
Testování bylo provedeno v podmínkách in vitro na Petriho miskách s živným agarem s přídavkem: (i) účinné látky chemického nebo podpůrného přípravku v koncentracích 2; 1; 0,5; 0,2; 0,1 a 0,05 %; (ii) biologického přípravku v koncentraci 0,1 a 0,2 %. Účinnost přípravku byla posuzována na základě četnosti a intenzity nárůstu mycelia kmene houbového patogenu v závislosti na koncentraci účinné látky.
Předmětem testování bylo podle autorů článku spektrum povolených chemických přípravků s účinnou látkou oxychloridu měďnatého, hydroxidu měďnatého a síry. Jako kontrolní vysoce účinná látka byl testován chlorid měďnatý, který není obsažen v žádném povoleném přípravku. Z podpůrných přípravků byla hodnocena účinnost Alginure (obsahující fosfonáty draselné) a Vitisan (účinnou látkou je hydrogenuhličitan draselný). Z biologických přípravků byla hodnocena účinnost komerčně dostupné Altely (obsahující extrakty fermentace Lactobacillus sp. v kombinaci s extraktem z juky), Polyversa (obsahující houbu Pythium oligandrum), Rizocore (obsahující houbu Trichoderma harzianum a bakterii Bacillus megaterium) a Serenade (obsahující bakterii Bacillus amyloliquefaciens).
Další podrobnosti a výsledky testování se dočtete v zářijovém vydání časopisu Úroda (9/2023).*
