Druhy z čeledi brukvovitých představují jednu z nejvýznamnějších a nepočetnějších skupin meziplodin. Především mezirodově se vyznačují odlišnou biologií (ozimé a jarní druhy), habitem, produkcí biomasy, ale také kvalitativním obsahem podzemní a nadzemní hmoty.
Většina brukvovitých druhů má dobrou klíčivost semen, vzcházivost rostlin po výsevu a za vhodných vlhkostních podmínek rostliny dobře vzcházejí i při uložení semen na povrch půdy, připomíná spolu s dalšími autory doc. Ing. Václav Brant, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze v článku v Úrodě č. 11/2021.
Brukvovité plodiny jsou využitelné pro monokulturní pěstování, či jako důležité komponenty vícedruhových směsí. Mezi konkurenčně silné druhy lze považovat hořčici bílou, ředkev olejnou, řepici jarní a řepku jarní. Samostatnou skupinou je ozimá řepka, jejíž druhová dominance je spojena s procesem jarovizace. Absence působení nízkých teplot zamezuje přechodu rostlin ozimé řepky do prodlužovacího růstu, což výrazně posílí investici rostlin do tvorby zelené nadzemní biomasy. Středně konkurenční druhy představuje hořčice černá, hořčice sareptská a katrán habešský. Lnička setá (obr. 2) a roketa setá se vyznačují nízkou konkurenční schopností vůči vzrůstným druhům, protože jejich habitus je výrazně slabší a poměrně brzo přecházejí do generativní fáze.
Z hlediska našeho výzkumu je do hodnocení zahrnuta i ozimá řepka (obr. 3). Její využití jako meziplodiny na pozemcích, kde se pěstuje jako hlavní plodina, je samozřejmě z fytosanitárních důvodů nepřijatelné. Jedná-li se ale např. o ozelenění meziřadí chmelnic, lze pozdní jarní výsev ozimé řepky v kombinaci s ozimou obilninou využít pro tvorbu vegetačního pokryvu, který nevstoupí do generativní fáze. Za tímto účelem by bylo možné také využít odrůd ozimé řepky, které jsou vyšlechtěny právě pro účel tvorby nadzemní biomasy pro krmné účely. Tyto materiály jsou součástí Evropského katalogu a i v ČR je registrována taková odrůda.
Znalost biologických vlastností jednotlivých brukvovitých druhů je důležitá nejen pro plánování jejich využití v systémech pěstování meziplodin z hlediska termínu založení porostu, ale také ve vztahu k uplatnění těchto druhů ve vícekomponentních směsích.
"V rámci našeho výzkumu řešíme otázku specifikace biologických vlastností brukvovitých druhů ve vztahu k jejich využití jako meziplodin, pomocných plodin a druhů pro mimoprodukční plochy. Polní přesné experimenty probíhají na lokalitě Opava ve spolupráci s OSEVA PRO s. r. o. a Českou zemědělskou univerzitou (ČZU) v Praze," popisují autoři.*
