Biofumigace čirokem proti háďátkům

Intenzivní pěstování cukrovky a zeleniny vyžaduje systematickou péči o zdraví půdy. Jedním z významných agrotechnických problémů v řepařských i zelinářských oblastech je výskyt háďátka řepného a háďátek rodu Meloidogyne. Možnosti využití čiroku jako meziplodiny s biofumigačním účinkem představili odborníci z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i. (CARC), na polním dnu v Okřínku na Nymbursku. Akce se uskutečnila ve spolupráci se společnostmi AGROFINAL, spol. s r. o., SEED SERVICE, s. r. o., David Šich – zemědělské stroje a UN-COM, spol. s r. o.

Úzký osevní sled v řepařských oblastech zvyšuje riziko přemnožení půdních patogenů a únavy půdy. Tradičně využívané meziplodiny, například hořčice bílá, sice přispívají k doplnění organické hmoty, jejich antinematodní účinek však bývá v praxi omezený. Pozornost se proto obrací k čiroku, který může díky svému biochemickému složení působit jako fytosanitární meziplodina.

Čirok v osevním postupu: čtyři varianty pokusu

„Důvodem, proč jsme se na našich pozemcích rozhodli vyzkoušet čirok jako fytosanitární plodinu, je právě rostoucí tlak háďátka řepného,“ vysvětlil Filip Římal, soukromě hospodařící rolník na Nymbursku. „Cukrovku pěstujeme ve čtyřletém osevním sledu. V minulosti jsme spoléhali především na hořčici, ale hledali jsme meziplodinu s výraznějším a dlouhodobějším sanujícím účinkem na půdní prostředí,“ uvedl pěstitel.

Na zkušebním pozemku v Okřínku následoval čirok po sklizni ozimé pšenice. Po podmítce radličkovým kypřičem do hloubky 12 cm proběhlo 29. července setí secím strojem Väderstad Rapid s roztečí řádků 12,5 cm. Přestože letní přísušek zpomalil vzcházení, v době konání polního dne v první polovině října byly rostliny pěkně narostlé. Ošetření herbicidem Kalimba Max v dávce 1 l/ha pomohlo porost vyčistit od dvouděložných plevelů.

V pokusu testuje Ing. Marie Lhotská, Ph.D., z CARC biofumigační účinek čtyř variant čiroku:

1. Odrůda Ruzrok s výsevkem 40 kg/ha.
2. Hybrid Aneto s výsevkem 40 kg/ha.
3. Odrůda Ruzrok s výsevkem 25 kg/ha a aplikací kapalného hnojiva DAM 390 v dávce 90 l/ha ve fázi čtyř až pěti pravých listů.
4. Hybrid Aneto s výsevkem 25 kg/ha a aplikací DAM 390 v dávce 90 l/ha ve stejné vývojové fázi.

Pátou variantou je nematocidní ředkev odrůdy Diva s výsevkem 20 kg/ha.

U variant s aplikací DAM 390 se předpokládá, že rostliny využijí přijatý dusík ke zvýšení koncentrace dhurrinu, kyanogenního glykosidu obsaženého v biomase. Tím by se mohl posílit biofumigační účinek i při nižším výsevku, což by znamenalo úsporu nákladů na osivo.

Celý článek si můžete přečíst na stránkách týdeníku Zemědělec.

Úvodní foto: Čirok lze využít jako ozdravnou meziplodinu s biofumigačním účinkem Foto Lucie Poláková