Evropská letní akademie ekologického zemědělství, známá jako Bioakademie, se letos konala po již páté. Třídenní akce hostila v Lednici na Moravě více než dvě stovky účastníků z osmnácti zemí Evropy. Kulaté výročí by snad mohlo posloužit k malé rekapitulaci. V přenáškách byly stále slyšet stížnosti na nedostatečnou propagaci, malou informovanost spotřebitelů a malý sortiment biopotravin z tuzemské produkce.
Nicméně, na rozdíl od minulých let také účastníci příznivě ohodnotili existenci akčního plánu, který dává rámec řešení těchto problémů, a podporu ze strany marketingového odboru SZIF. Premiéru má za sebou také učebnice ekologického zemědělství, která vyšla s přispěním ministerstva životního prostředí. V dohledné době by se měl objevit její druhý díl, věnovaný živočišné produkci. Založen byl Bioinstitut, který se bude zabývat výzkumem v rámci ekologického zemědělství (EZ). Plochy obhospodařované tímto způsobem rostou, loni dosáhly 6,2 procenta zemědělské půdy a stoupá také poprávka po biopotravinách.
Na první pohled pozitivní vývoj má svoje „ale“. Naprostou většinu ploch v EZ u nás tvoří trvalé travní porosty a produkce z nich končí zpravidla u konvenčních odběratelů. Ekologicky obhospodařovaná orná půda se dlouhodobě drží na necelých 20 000 hektarech. Sortiment biotravin v obchodech je z velké části tvořen dovozovými výrobky. Nadto někteří tradiční ekologicky hospodařící zemědělci končí, a to především kvůli náročné administrativě, jak uvedl náměstek ministra životního prostředí František Pojer. Resort dokonce hodlá podpořit poskytování informací, které by zemědělcům napomohly vyhnout se chybám při zpracování příslušných výkazů. Projektu se možná ujme Ústav zemědělských a potravinářských informací.
„Naše legislativa je zničující pro pěstitele i zpracovatele. Když jsme začínali, ani v nejhorším snu nás nenapadlo, co nás čeká za byrokracii a změť zákonů, často nesmyslných a protichůdných,“ postěžovala si na jednom odborném semináři loňská držitelka Bartákova hrnce Jarmila Abrlová z ekofarmy Pollau.
Přinese změnu případná další certifikační autorita? Tendr, ze kterého by měla vzejít, se uzavřel v červenci (výsledky nebyly do redakční uzávěrky známy). Očekává se, že se budou angažovat spíše některé velké zahraniční organizace. Ing. Jan Dvorský, ředitel KEZ., o. p. s., dosud jediné tuzemské certifikační a kontrolní organizace ale soudí, že konkurence v této oblasti by přinesla nárůst cen, který by se ale projevil především u menších subjektů.
Již je také registrováno pět případů, kdy ekologičtí zemědělci přišli o certifikát kvůli použití krmiv s GM příměsí. V případě, který byl prezentován na semináři, bylo ale zřejmé, že postižený zemědělec byl v celé záležitosti nevinně. Nakoupil konvenční jádrové krmivo s obsahem sóji, což mu zákon umožňuje, a navíc deklarované jako prosté GM. Kontrola KEZu ale přítomnost modifikované DNA prokázala a zemědělec přišel na šest měsíců o certifikát na mléko a na dvanáct na maso. Takové rozhodnutí je ale podle Marcuse Schörpfa, z rakouského svazu Bio Austria příliš přísné, protože postižený udělal vše proto, aby se přítomnosti GM vyhnul. KEZ se hájí tím, je jednal podle evropských právních norem.
Na obzoru se také objevila další hrozba, větší než GMO, jak upozornil Francis Blake, prezident IFOAM EU group. Jsou jí nanotechnologie, které nejsou nijak regulovány, nejsou prostudována jejich rizika a zároveň mají obrovské množství aplikací. Francis Blake ale také upozornil, že se konvenční zemědělství v některých oblastech spojených například s ochranou životního prostředí zlepšuje a s tímto nárůstem úrovně se EZ musí srovnávat. Doporučil také zjistit, co si spotřebitelé myslí o biopotravinách. „Musíme jejich očekávání naplňovat,“ uzavřel.
Mezi všemi státy Evropské unie zůstává i nadále na špici Rakousko, které obhospodařuje ekologickým způsobem 14,5 % plochy zemědělské půdy. Jak uvedl Alois Posch z tamního ministerstva zemědělství, v minulém roce stát podpořil EZ částkou 19,6 mil eur a do výzkumných programů vložil 1,2 mil eur.