Na pulty tuzemských obchodů se v posledních letech začíná vracet dlouho zanedbávaná zelenina s dlouhou historií – chřest. Spotřebitelé tak sledují trend okolních zemí.
Evropská chřestová velmoc – Německo, od roku 1995 více než zdvojnásobila plochu této plodiny na letošních 22 000 ha. Do určité míry ji ale překonala 
Česká republika.
V roce 1995 totiž v Hostíně na Mělnicku začala fungovat Bohaemer Spargel Kultur, spol. s r. o. Firma v současné době pěstuje chřest na 129 ha z celkových zhruba 150 ha, které se podle Ministerstva zemědělství ČR v tuzemsku nacházejí.
Bílé moře
V Hostíně jsou právě uprostřed sezóny, která začíná zhruba v první polovině dubna a končí tradičně (v Německu) 24. června. První pohled na sklizeň chřestu je nezvyklý. V oslepující běli plachet zakrývajících hrůbky se pohybují postavy, které protisvětlo a odraz slunce redukuje na pouhé obrysy. Odhrnou část hrůbku, který jim sahá po kolena, dlouhý nůž zasunou hluboko do hlíny, kde se skrývá dlouhý bílý stonek a pak následuje křupnutí, po kterém se chřest dostane na světlo.
„Z hektaru sklízíme průměrně pět až šest tun, v Nizozemsku ale dosahují i osmi. Majitelé si samozřejmě přejí, abychom se na tuto úroveň dostali,“ konstatuje agronom podniku Michal Červenka. „Nižší výnos je daný strukturou půdy. U nás je hlinito-písčitá, s větším podílem kamene, což je hlavní problém,“ dodává. V průměru pětitunový výnos ale dosahují například i v Německu, kde ročně sklidí celkem 93 tis. tun chřestu a dalších 24 tis. tun čerstvého dovezou. Ročně také zkonzumují zhruba 1,4 kg této zeleniny na hlavu, lepší jsou jen Švýcaři, ti zvládnou dokonce 1,6 kg, přičemž většina je z dovozu. Sousedé v Rakousku naopak snědí jen 0,7 kg. Tuzemští konzumenti se zatím pohybují na úrovni několika dekagramů. Ze zmíněných 150 ha se ročně vyprodukuje zhruba 1000 t chřestu (významná část se vyveze) a dalších zhruba 400 t se importuje.
Ceny chřestu se řídí kvalitou a jakostí. Na začátku sezóny se v Německu kilogram tamní I. třídy prodává až za 13 eur, postupně cena klesne na zhruba pět eur. V České republice se tato kvalita v obchodech hledá jen těžko, ceny klesají z více než 150 Kč za balení až na 30 Kč a méně. Bohužel, kultura prodeje nebývá vysoká. Zvláště dovezené zboží mívá konce nezřídka již oplesnivělé a stonky jsou olámané, oschlé nebo i nahnilé.
„Chřest se zařazuje podle průměru, délky, zavřené nebo otevřené hlavičky a barvy. Některý může získat fialovou barvu, to je způsobeno působením světla nebo tepla, vysvětluje Michal Červenka a dodává, že podnik prodává veškerou první jakost do zahraničí, druhá jde na tuzemský trh. To ale neznamená, že sem jde horší zboží, pouze – tenčí. Obchodní normu pro chřest stanovuje nařízení komise (ES) č. 2377/1999 ze dne 9. listopadu 1999. Podle něj má I. jakost v polovině délky příčný průměr větší než 10 mm a II. jakost 8 mm (navíc u ní není stanoven velikostní rozdíl mezi největším a nejmenším prýtem v balení). 
Klíčová teplota
I když pěstování této zeleniny přináší zajímavé zisky, náklady také nejsou nízké. Rozhodující investice spočívá v založení kultury, na německých webech („šparglu“ se jich věnuje nepočítaně) se hovoří o investici 10 000 eur/ha, drahé jsou především sazenice. Další významnou položkou je cena ruční práce při sklizni. Udržování ploch oproti tomu až zase tak náročné není.
„Chřest je vytrvalá rostlina, první rok po výsadně se nesklízí, začíná se až v druhém roce. Po osmi až deseti letech v důsledku monokultury klesá výnos, pak se pole musejí obnovit,“ uvádí Michal Červenka. S kultivací se začíná již na podzim, kdy řádky projíždí traktor, který má na čele frézu odstraňují staré rostliny a vzadu formovací frézu, která vytvoří hrůbek.
Ty se na jaře zakrývají černobílou fólií. Nejprve je otočena černou stranou nahoru, aby se půda rychleji prohřála. Pak se obrátí, aby se prohřívání zastavilo. „Jinak by se hlavičky začaly brzy odevírat, a tím by klesla kvalita,“ vysvětluje M. Červenka. Počátkem dubna se začne se sklizní a po jejím ukončení se rostlina nechá vyrůst, aby mohla asimilovat a nashromáždit do kořenů živiny na další sezónu. V té době se také objevuje chřestovníček liliový, jeden z hlavních škůdců chřestu (dalším je rez). V půlce září rostlina zežloutne a ukončí vegetaci. Plodina samozřejmě vyžaduje hnojení: v Hostíně aplikují 500 kg NPK a 500 kg Kieseritu na hektar každý rok.
Rozhoduje počasí a šikovnost
„Množství kvalitního chřestu ovlivňují dva faktory. Jednak počasí a jednak lidé, kteří jej sklízejí,“ shrnuje M. Červenka. Když je velké teplo a hrůbky se prohřívají i když je fólie bílou stranou nahoru, tak chřest roste příliš rychle. Občas se stane, že pracovníci, kteří celou plochu procházejí každý den, nestihnou vše sklidit a hlavičky se začnou otevírat. Na jejich šikovnosti také hodně záleží, někteří odhalí rostoucí puk jen podle rozpraskané země. Správnému postupu by se měli naučit během 
pěti dnů a vydržet by měli celou sezónu. „Když se začnou střídat, tak kvalita sklizně klesne,“ upozorňuje agronom. Všechny pracovní síly na poli jsou ze zahraničí: Slovenka, Bulharska a dalších států. Pro podnik je obstarává specializovaná agentura. „Nyní jich to máme 160 a v hlavní sezóně počet stoupne až na 200. Ve firmě jsou jen tři stálí zaměstnanci, já a dva traktoristé,“ vysvětluje M. Červenka. V sezóně také přijede z Nizozemska odborník, který má na starosti zpracování a firma má také hlavního agronoma se stejné země. Patří totiž pod nizozemský Procint, B. V., s. r. o.
Chřest se po vyříznutí ze země skládá do hliníkových beden a odnáší na kraj pole, kde se zařízne na jednotnou délku. Pak se zváží, aby bylo jasné, kolik jaký pracovník sklidil, a odveze k dalšímu zpracování. To probíhá v hale v areálu ZOD Dřínov, od kterého má společnost pronajaté pozemky. Nejprve se puky důkladně zchladí vodou a poté se rovnají na linku která je opere. Následuje třídění podle kvality, balení a expedice. Většina komodity se vyveze do Německa či Nizozemska, menší část se prodává v tuzemsku přes Tesco a další prodejce. „Zájem o chřest v tuzemsku oproti loňsku stoupl,“ konstatuje Michal Červenka. Jak dodal, zájemci mohou chřest koupit i přímo v podniku.
Mimo klasického bílého produkují letos poprvé také méně známý zelený chřest. Jde o stejnou odrůdu (pěstují celkem tři), která se ale nenakrývá fólií, nebo se z důvodu časování sklizně přímo zakrývá bílou stranou nahoru.
Ačkoliv u většiny plodin není polní pych výjimečný, s krádeží chřestu se Hostíně zatím nesetkali: „Lidé z okolí na chřest nechodí. Je to specifická zelenina. Málokdo ji zná a ví jak se upravuje. Ani sklizeň není jednoduchá,“ vysvětluje agronom. Jak připomněl, chřest si ostatně může každý pěstovat doma. „Ze začátku z toho budete mít radost, později jej pojmete jako plevelnou rostlinu. Chřest se totiž velmi obtížně likviduje,“ uvedl Michal Červenka.
Erotická plodina císařů
Chřest má velké množství přídomků, stejně tak jako nejedna méně obvyklá plodina. Připisuje se mu mnoho léčivých vlastností. Za nejvíce relevantní lze považovat preventivní působení proti rakovině trávicího traktu, a to díky vysokém obsahu vlákniny. Obsažený asparagin má působit močopudně a ve větší dávce prý také jako afrodisiakum. Nakolik je to pravda se může každý přesvědčit na vlastní kůži. Vzhledem k tomu, že tato aminokyselina patří k jedné z nejvíce rozšířených, dá se spíše předpokládat, že svoji erotickou nálepku dostal chřest díky typickému falickému vzhledu.
Pěstovat jej měli již stačí Egypťané 2500 l. př. n. l., rozhodně ale již Římané. Populární byl také na francouzském dvoře. Ať už jsou vlastnosti této rostliny jakékoliv, je to jedna z nejčasněji dostupných tuzemských zelenin.
