Nejednodušší aplikací pro bezpilotní prostředky je RGB fotoaparát. Snímky pořizuje ve viditelném spektru a jsou vhodné nejen pro náhledy nebo propagační účely.
Využitím bezpilotních prostředků se zabývají autoři v čele s Ing. Janem Lukášem, Ph.D., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v článku v Úrodě č. 12/2016. Jak dodávají, fotografie pořízené klasickým fotoaparátem se dají využít například i při hodnocení variability pozemků. Zajímavou oblastí využití klasického fotoaparátu je také stereoskopie. „Pokud zájmové území nasnímáme v letovém režimu s vysokým stupněm překrytí, výškopisný vjem získáme spojením snímků do jedné vrstvy. Tímto postupem vytvoříme velmi podrobné, detailní modely terénu s měřítkem v řádu milimetrů nebo centimetrů. Dostáváme se tak na měřítko, kdy můžeme sledovat jednotlivé rostliny, kolejové stopy, hrudovitost, erozní rýhy a podobně. Na dvojici obrázků můžeme porovnat snímek zájmové oblasti a výškopisný model shodného území, pořízený složením snímků s vysokým stupněm překrytí,“ uvádějí autoři.
Pole lze ale snímat dalšími přístroji, například multispektrálními kamerami. „Spektrální indexy zpravidla obsahují kombinaci pásem, kde můžeme detekovat vysokou odrazivost (pásma GREEN a NIR) či pásma, kde dochází k absorpci elektromagnetického záření (pásmo RED). Chceme-li detekovat vodní stres rostlin, je možné použít index vlhkostního stresu (moisture stress index), který je založen na kombinaci pásem NIR a SWIR. Velmi oblíbeným spektrálním indexem je normalizovaný diferenční vegetační index, který je kombinací pásem NIR a RED. Tento index se zaměřuje na strukturu a zdravotní stav rostlin,“ uvádějí dále. Dále v textu popisují například výsledky pokusů týkajících se šlechtění odrůd s využitím výstupů z multispektrální kamery.*
Snímek pořízený autory ukazuje termogram odrůdových pokusů v Praze-Ruzyni.
