Produkční procesy v zemědělství jsou v posledních letech podstatně více sledovány nejen z hospodářského, ale i z biologického hlediska ve snaze dále je z této pozice regulovat. Stále širší uplatnění proto v rostlinné výrobě nacházejí pomocné látky ze skupiny růstových regulátorů, zejména stimulátory růstu rostlin. Uplatňují se ve stadiu regulace transportu látek v rostlinách, ovlivnění převodu asimilátů do plodů, dynamiky tvorby výnosů i využití výnosového potenciálu rostlin, vkládaných prostředků a omezování nepříznivých vlivů počasí na tvorbu výnosů. Stimulátory růstu se stávají velmi důležitým intenzifikačním faktorem v rostlinné výrobě.
Řízení biologických procesů v rostlině pomocí stimulátorů růstu spočívá především v působení na faktory, které určují sklizeň a kvalitu produkce. Předpokladem optimálního působení těchto látek je znalost základních mechanismů ovlivnění vývoje, růstu a metabolismu rostlin na úrovni molekuly, buňky i rostliny jako celku. Je třeba vždy počítat s určitou závislostí účinku stimulátorů na povětrnostních a půdních podmínkách a především metodách aplikace. Velmi důležitá je otázka toxicity. Bylo získáno poměrně hodně látek, které se jevily jako perspektivní z hlediska biologického efektu, ale jejich rozšíření není možné vzhledem k toxicitě pro člověka.
Velmi nízkou toxicitou se naopak vyznačuje rostlinný stimulátor Atonik, vyvinutý a vyráběný japonskou společností ASAHI Chemical. Své postavení v této dynamicky se rozvíjející kategorii pomocných látek si Atonik stále více upevňuje nejen díky nízké toxicitě a tím bezproblémovému použití v různých kulturách a rozličných fázích vegetace, ale především díky průkazně efektivním výsledkům. V minulosti u nás Atonik nacházel uplatnění spíše jen v intenzivní zelinářské a zahradnické výrobě. Intenzita výroby jde však rychle kupředu i v klasické polní produkci a pro Atonik se otvírají stále nové možnosti využití. Další předností je možnost kombinovat tento stimulátor se všemi registrovanými herbicidy, insekticidy, fungicidy a listovými hnojivy.
Poměrně dobře známé je využití Atoniku ke stimulaci výnosů u rajčat, papriky, chmele, cukrovky a řepky. Výnosově-stimulačního efektu Atoniku však lze využít i u jiných plodin. Spolehlivých výsledků je v této oblasti dosahováno například u slunečnice, brambor, kmínu, okurek, cibule, vinné révy a dalších. Z výsledků loňských provozních pokusů se jeví jako perspektivní použití Atoniku ke stimulaci výnosu a zvýšení kvality obilnin, zejména potravinářské pšenici a sladovnického ječmene. Ve výnosových pokusech bylo prokázáno, že se stimulační efekt zvyšuje při kombinaci Atoniku s listovými hnojivy. Nejlepších výsledků přitom bylo dosaženo při společné aplikaci s hnojivy řady Hycol.
Výrazný nárůst oblastí použití Atoniku v poslední době souvisí s jeho uplatněním ve velkoplošných kulturách za účelem rychlého zotavení porostů po nějakém stresu. Například u řepky to je po přezimování. Atonik aplikovaný ve dvou dávkách po 0,6 l.ha-1 spolu s postřiky proti krytonoscům a blýskáčkům zajistí rychlejší regeneraci porostu po zimě, bohatší větvení a tím vyšší výnos. Průměrný nárůst výnosu v pokusech prováděných u řepky za poslední tři roky činil 0,27 t.ha-1. Obdobné je uplatnění Atoniku v kmínu, kde časná jarní aplikace rovněž výrazně urychluje regeneraci po zimě.
Porosty některých plodin procházejí zvlášť významným stresem po aplikaci postemergentních herbicidů. Velmi citlivý je v tomto směru například mák. Použití Atoniku v tank-mix kombinaci s herbicidy do máku v dávce 0,6 l.ha-1 velmi výrazně tento stres omezuje a v konečném efektu má pak vliv na stav porostu a výnos. Na základě jednoznačně pozitivních zkušeností se tak použití Atoniku zřejmě stane nedílnou součástí pěstitelské technologie máku. Plodinou, která je často „trápena“ zásahy postemergentních herbicidů, je cibule. I u ní je v kombinaci s Atonikem dosahováno menšího zbrzdění vývoje rostlin.. To je při současné odrůdové skladbě cibule, tvořené převážně z dobře skladovatelných, ale velmi pozdních rijnsburských typů, zvláště důležité.
Jak vyplývá z výsledků pokusů v cukrovce, které prováděl Řepařský institut Semčice v roce 2000, má Atonik podobné uplatnění také zde, i když u cukrovky nedochází po aplikaci postemergentních herbicidů ke zřetelně viditelným projevům fytotoxicity jako u máku. V maloparcelkových pokusech, které byly založeny na třech lokalitách (Bezno, Černochov, Unčovice), zajistilo přidání Atoniku v dávce 0,6 l.ha-1 ke druhému a třetímu herbicidnímu ošetření zvýšení výnosu v průměru o 2,1 t.ha-1 proti kontrolním ošetřením bez Atoniku. V cukrovce se však jako vhodnější ukazují pozdější aplikace – první ve fázi čtyř až šesti párů pravých listů, druhá při zakrývání řádků, vždy po 0,6 l.ha-1. V poloprovozním pokusu na jednohektarových parcelách v Zaloňově (okres Náchod) byl při takto provedené aplikaci Atoniku zvýšen výnos dokonce o 5,34 t.ha-1 v porovnání s kontrolou.
Japonská společnost Nichimen, která na českém trhu výrobce Atoniku zastupuje, v poslední době důkladně prověřila i ekonomickou efektivnost použití tohoto přípravku v seriích pokusů zadaných nezávislým institucím i předním producentům. Jednoznačně pozitivní výsledky jistě brzy přesvědčí i ty pěstitele, kteří se ke stimulačním látkám staví se značným despektem. Ten je dán právě poměrně častou deklarací výrazných stimulačních účinků u řady různých přípravků na ochranu rostlin a hnojiv, aniž by to bylo výrobcem exaktně a seriózně ověřeno.
Ing. Zdeněk Peza
