Svoje zájmy si potřebují hájit nejen výrobci nebo zemědělci, ale také výrobci a dovozci přípravků na ochranu rostlin. Většina z nich je v současné době sdružena do České asociace ochrany rostlin (CCPA). Jaké jsou její cíle v současné době nám prozradila reprezentantka asociace Ing. Ivana Domincová.
Jak asociace vznikla?
Asociace vznikla v roce 1994 jako sdružení firem vyrábějících a dovážejících přípravky na ochranu rostlin. Jejími členy je nyní 11 společností, které reprezentují naprostou většinu českého trhu v této oblasti. V roce 2004 se naše organizace profesionalizovala a CCPA se současně se vstupem do Evropské unie stala členem zastřešující Evropské asociace ochrany rostlin. S jejími členy nyní sedíme u jednoho stolu a řešíme společné problémy.
Co řadíte mezi vaše hlavní cíle?
Cílem asociace je prosazování společných zájmů firem vyrábějících přípravky na ochranu rostlin, jednání s českými autoritami, kterými jsou pro nás Ministerstvo zemědělství, životního prostředí, Státní zdravotní ústav, Státní rostlinolékařská správa a další. Také zastupujeme firmy sdružené v asociaci na veřejných akcích s tématem ochrany rostlin, ale třeba také likvidace obalů a odpadů.
Jedním z našich dosavadních úspěchů je, že asociace dostává k připomínkování příslušné právní normy a aktivně se do tohoto procesu zapojuje. Jak Ministerstvo zemědělství, tak životního prostředí nám posílají k připomínkování veškerou legislativu dotýkající se naší oblasti podnikání. Pokud soudíme, že je nějaký zákon nebo vyhlášku potřeba upravit, tak vstoupíme do připomínkového řízení a předkládáme naše návrhy. Snažíme se dosáhnout takové legislativy, která by nepoškozovala ani firmy, ani spotřebitele.
Mimo to asociace organizuje ve spolupráci se SRS školení například o správné experimentální praxi, o podkladech pro schvalování přípravků a podobně.
Kterými problémy se nyní zabýváte?
Aktuálním problémem jsou od roku 2005 paralelní dovozy přípravků na ochranu rostlin, které povoluje Státní rostlinolékařská správa. Cílem asociace je spolupracovat se státními institucemi v zavedení transparentních mechanizmů, které povedou ke kontrole a zamezení dovozů ilegálně dovážených přípravků. Například jsme chtěli, aby nám SRS poskytovala informace o všech přípravcích, které v tomto režimu schválí. Pro naše členy je totiž důležité, aby v rámci schválených paralelních dovozů byly skutečně dováženy registrované přípravky originálních výrobců. V souvislosti s paralelními dovozy je největším problémem ilegální dovoz přípravků na ochranu rostlin z neidentifikovaných zdrojů. Možnost, jak zabránit ilegálním dovozům, u nás není právně ošetřena, podobně jako v jiných evropských státech. Všichni se potýkají s problémem, jak ilegální dovozy rozpoznat. Snadno se totiž do republiky může dostat pod hlavičkou paralelního dovozu něco, co stanovená kritéria pro schválený souběžný přípravek vůbec nesplňuje. Právě zabránění takovému ilegálnímu importu je v současné době hlavní snahou naší asociace.
Mohou se výrobci nějak bránit?
Společnosti narážejí na problém, že při zjištění falzifikátu ve skladu není jak tuto skutečnost uchopit. Podle mých informací ze setkání se zástupci ostatních států mají například v Polsku policii, která takové případy přímo řeší. U nás to ale možné není, firma je fakticky bez možností, protože není nikdo, kdo by se tím chtěl zabývat. Pokud tedy spotřebitel chce mít jistotu, že bude opravdu používat schválený souběžně dovezený přípravek a chce-li se vyhnout zbytečným toxikologickým či jiným rizikům plynoucím z použití ilegálně dovezeného přípravku, nezbývá mu nic jiného, než požádat o certifikaci výrobce. Výrobce zpravidla svým odběratelům na požádání poskytuje analytický certifikát ke každé šarži přípravku, která je na trh uváděna.
